Malevil Cup 2003
12.5.2003 14:07
Stylový ranč s jízdárnou, spousta ohrad, koně a dobytek, zamračená obloha, stovky bikerů a bikerek a perfektní organizace pořadatele. To vše by mohlo charakterizovat letošní bajkovou akci, která se konala na severu Čech v Lužických horách v prostředí ranče Malevil u Heřmanic.
Pro mě to byla již třetí zkušenost z této akce, a tak se s Vámi o ni na dalších řádcích podělím. Mimochodem ta první skončila dost ošklivým pádem, ta druhá se nesla ve znamení dojetí (bez pádu) a tak až letos jsem si hodlal tu dlouhou trasu (dle pořadate 102km) pěkně užít. A vzhledem k tomu, že téměř celou noc před závodem propršelo, se bylo opravdu nač těšit (či netěšit).
Letošní ročník Malevil Cupu čekalo hned několik změn. Tou první byla změna v názvu akce :-) (Rubena Malevil Cup České Spořitelny), druhá znamenala navýšení účastnické kvóty na 1200 a ta třetí - myslím, že nejpodstatnější, se týkala změny části trasy na obou tratích a délky na 102km u delší tratě. Účastníci se tedy měli nač těšit a být právem zvědaví, jestli změny přispějí k ještě dalšímu zkvalitnění závodu.
Prezentace probíhala v poklidu už od pátku, čehož využila většina účastníků. V pátek se závodníci měli možnost seznámit s tratí pomocí instruktážního videa i s komentářem a upozorněními od pořadatele.
První část závodu byla situována do okolí Jablonného v Podještědí a vedla přes louky a pole s převážně blátivým podkladem (což vůbec nemám v oblibě). Potom následoval průjezd Janovickým lesem a ty pravé Lužické hory na nás čekaly až u obce Polesí. A opravdu to stálo za to. Převážně lesní cesty a stezky byly občas proloženy šotolinou nebo krátkým asfaltem a z lesa se téměř nevyjíždělo. Stejně to vypadalo i na německé straně. Stoupání na Hvozd (vrchařská prémie) začínalo asfaltem z městečka Oybin, pak následoval štěrk a v prostřední části mokré kameny což se vůbec nedalo jet a tak si asi většina účastníků ráda sesedla a šlapala po svých.
Sjezd z Hvozdu byl těžký (dle mého asi nejtěžší sjezd na celé trase), obzvlášť na kluzkých kamenech po celonočním lijáku. Dále se trasa vinula podél česko-německé hranice, kde jsme měli možnost potkávat skupinky turistů na sobotních túrkách. Na nejzápadnější části dlouhého maratonu (asi 65.km) na nás čekal dlouhý a odpočinkový sjezd po asfaltu, který asi přivítal i ten nejzarytější biker a posledních 30km se jelo opravdu svižně a rychle, protože už na nás nečekal žádný velký kopec a opravdu to rychle utíkalo až do cíle.
Akci musím hodnotit jako velice zdařilou a to po všech stránkách. Od dobrého značení, hezké trasy, servisu v cíli (mytí kol, občerstvení) až po perfektní zajištění na trati (horská a pořadatelská služba, občerstvovačky).
Výsledky závodu:
62 km
100 km
Petr Cinkan
Související články
Žádné související články
Související publikace
Žádné doporučené mapy
Fotogalerie
Žádné fotogalerie