Česká verze English version
Cykloserver.cz

Aktuality

Přežil jsem Transbrdy 2004

19.5.2004 16:32

V sobotu 15.5. odstartoval v Letech u Prahy další ročník maratónu Česká spořitelna Transbrdy. Přestože předpověď počasí neslibovala zrovna ideální podmínky zbývalo nám s kolegou dost optimismu. V sedm hodin mě nemilosrdně vzbudil budík. Není čas se s ním hádat, kamarádi čekají až je vyzvednu, takže rychle se vypravit, přidělat kolo na auto a hurá pro zbylé dva „spolupostižené“ a naši šikovnou fotografku.

Bookmark and Share

Odjezd byl naplánován na osmou ranní…kolem půl deváté vyjíždíme, ale to nám stačí, abychom se dostali včas k registraci před startem. U příjezdu do Let nás jeden z pořadatelů neomylně navádí na připravené provizorní parkoviště na louce (těžko říct, jestli nás otipoval podle odhodlaných výrazů, nebo kol na střeše :o). Sundat kola, zkontrolovat výbavu a rychle pro startovní čísla. Změtí stánků se dostáváme až na správné místo. Zaplatíme zálohu na čip, vyzvedneme igelitku s ponožkama a ledvinkou a hlavně obálku s číslem a čip. Čísla jsou přidělaná v okamžiku a čip už je na noze…no dobrá levá je ta druhá. Tak a jsem ready. Do startu je ještě čas, tak se rozhodujeme, že pojedeme bez obdržených igelitek a odvážíme je do auta. Cestou hlasujeme pro doplnění zásob tekutin a celkem snadno nacházíme potřebný stánek. Doplníme vaky a odjíždíme potěšeni zjištěním, že dneska pijeme na účet podniku…díky :o) Ale to už je pomalu čas zařadit se na start. Počasí se zatím drží, je trochu zima, ale snad nebude pršet. Moderátor zatím hovoří s favority závodu, kteří se dělí o své cíle a najeté kilometry. Já se svými letošními 300km raději dělám, že je neslyším. Ale co, jsem tu s kámošem na výletě, jak jsme se domluvili. Poslední vteřiny do startu…a už jedeme. Rychlý průjezd přes Lety a už je tady kopec. Podle profilu tratě nás minimálně 5km nebude rozhodně šetřit. Ale tempo celkem ujde, cesta je široká a bez jakýchkoliv záludností. Ještě před koncem stoupání se přes nás začali řítit chrti z druhé vlny, ale to už jsme pomalu na kopci a dostáváme se do terénu. Přibývá kořenů a kamenů, ale o tom to přece je, kdo chce jezdit po asfaltu, tak nejede sem. Cesta utíká poměrně svižně, po zdolání úvodního kopce je to až k první občerstvovačce skoro po rovině. Vedle cesty míjíme spolujezdce, který se na začátku trhnul a teď lepí. O kousek dál přichází sjezd. Vzhledem k tomu, že svah je celkem krátký a je plný tlačících, tak ani neuvažujeme o sjíždění. Bezpečnější a rychlejší v tuhle chvíli bude tlačit s ostatními. Za chvilku jsme u občerstvovačky - teda to je výběr, ani se mi odsud nechce. Ale sílu ještě máme, tak vyrážíme vstříc dalším kilometrům, ještě nám jich zbývá asi 40. Druhý úsek pro mě byl o poznání náročnější (nenajeté kilometry jsou znát), čemuž moc nepřidala ustřelující přehazovačka a padající helma. Nebýt kámoše možná bych to vzdal, ale když už jsem ho brzdil doteď, tak to snad nějak přežiju. Přichází další výjezdy a sjezdy, kde nás trochu brzdí opatrnější jezdci, ale když to jde, tak se přes ně dostáváme kupředu, hlavně opatrně, má jít přece o zábavu, ne o život. V jednom drsnějším sjezdu ztrácí kamarád tacháček, čímž zcela ztrácíme přehled (já jsem ho ztratil už na minulém závodu). Vystoupáme ke druhé občerstvovačce, kde jsme se setkali s kolegou. Už má zalepeno ;o). Já už toho mám plné zuby, takže občerstvovačku vítám jako milé spasení a chvilku odpočinku. Teď nás čeká dlouhý sjezdík, to je něco pro mě. Zase nějaké nabrané síly, ale už je tu další kopec. Kořeny, které provázejí téměř celou cestu, mě jednoznačně utvrzují v tom, že nové sedlo bude potřeba…takhle si moc neposedím (na to už teď stejně není čas). Poslední vrchařská prémie a naděje, že teď už to bude jen z kopce. To mi dodalo nové síly. Po levé straně se otevírá pěkný výhled na okolí a na Lety, ale raději sleduji cestu, není moc široká a svah vlevo bych nerad poznal blíže. Vyjíždíme z lesa na pole a poskakujeme po hrbolech. Kolega si to očividně užívá, pokřikuje něco o tom, že chce maminku, ale nezpomalujeme, už jsme blízko. Najednou stojí uprostřed cesty pořadatel. Vlevo železniční násep, vpravo plot. Chybně usuzuji, že pojedeme vpravo a pořadatel očividně zaspal (už tam byl dlouho) a v poslední chvíli začne ukazovat…pozdě. Zvedám se ze země a spěchám do tunelu. Moc široký není, ještě že to s posilovnou nepřeháním :o). Podél řeky jedeme k mostu, brod byl kvůli hladině vody zrušen. Trochu překvapilo, že na most musíme po schodech, ale pak už jen kousek a jsme v cíli. Vyzvedneme gulášek, těstoviny a minerálku, probíráme závod a vegetíme.Ještě vrátit čip a teď rozhodnout, jestli počkáme na koncert Čechomoru (což bychom opravdu rádi), nebo jet domů. Počínající déšť, který milosrdně počkal až do cíle rozhoduje za nás. Cestou kolem pódia se aspoň koukneme na „živý“ Čechomory a vyrážíme domů. Transbrdy nejsou pro každého. Pro méně zdatné bikery (jako jsem já) je to spíš než závod o první místa, překonání sebe sama. Organizátoři všechno zvládli z mého pohledu dobře, především start ve vlnách, který odboural jindy nepříjemné tlačenice po startu. Doprovodný program (open jízda, dětské závody, koncert) byl také dobrý, jen škoda, že se nepovedlo lepší počasí. Dušan Kočí

Diskusní fórum pro: "Přežil jsem Transbrdy 2004"

Názor Autor Datum a čas
V diskuzi zatím není vložen žádný příspěvek.

Související články

Žádné související články

Související publikace

Žádné doporučené mapy

Fotogalerie

Žádné fotogalerie

Reklama



Tipy pro Vás

Galaxy série
 
SHOCart liga - seriál MTBO závodů pro veřejnost
 
Kolo pro život
 
Your Maps
 
FOR BIKES - veletrh cyklistiky Praha
 
BikersStickers.com
 
Locus - nejlepší mobilní aplikace s mapami SHOCart
 
Nanoprotech

Partneři

SHOCart - outdoorové mapy všeho druhu Cykloturistika Acepac - bikepacking equipment Česká Mountainbiková Asociace Rychlebské stezky Cyklisté vítáni - síť certifikovaných zařízení pro cyklisty

Najdi tip na výlet

v turistické oblasti
podle průchozího místa
podle typu aktivity

Kalendář

Reklama





Copyright 2007 - 2026 Cykloserver.cz |