Česká verze English version
Cykloserver.cz

Aktuality

Mountain Bike Maraton – World Championships

15.7.2004 12:23

SALZKAMMERGUT / Bad Goisern 11. července 2004. Konečně přišel ten správný den, na který jsem se těšil velmi dlouho, a to startovat na mistrovství světa v bikemaratonu, s těmi nejlepšími bikemaratonci na nejvýznamnějším závodě celé sezóny.

Bookmark and Share

Do místa konání jsme přijeli v pátek. Jel jsem s rodiči a s kamarádem Michalem, který jel kratší trať v sobotu. V ten den se jela 50, 100 a 200-set kilometrová trasa. Na neděli byl naplánován start mistrovství světa. Bad Goisern není příliš daleko, a tak cesta uběhla rychle. Zaregistrování také a fotbalové hřiště, kde se stanovalo, po chvilce bloudění,  jsme našli též. Celý víkend nás provázelo špatné počasí, neustále přeprchávalo a byla dost velká zima. Teplota se pohybovala pořád kolem 13 stupňů. Už v sobotu bylo jasné, že to bude zase velký boj. A taky byl. V neděli v osm hodin ráno odstartovaly ženy. Start jim stěžoval hustý déšť a zmiňovaná zima, která se při startu pohybovala kolem 10 stupňů, ale to jsme ještě byli schovaní ve stanu a připravovali se na devátou. Tuto hodinu startovali muži kategorie elite, tedy i já. Na startu panovala perfektní nálada, pořadatel ohlašoval všechny hvězdy, které jsou na startovní čáře. Diváci byly nadšení. Ke všemu ještě přestávalo pršet, co všechny určitě příjemně překvapilo. V poli se nás sešlo něco kolem tří set, měl jsem na dohled první lajnu, což bylo povzbudivé. Byl jsem připraven si to rozdat s těmi nejlepšími na světě. Přesně v devět hodin se odstartovalo z malebného náměstí v Bad Goisernu. Tempo těch prvních bylo nepopsatelné. Vyletěli jako včely z úlu, připomínalo mi to start v XC, nechal jsme se unést, jel jsem co to dá. Jak jsme vyjeli z města, tak hned následovalo asi tak pěti kilometrové stoupání na Hochmund s převýšením přes 500 metrů. Stoupalo se sice po šotolině, ale to zdrcující tempo dělalo své. Na vrcholu jsme byli poměrně rychle, jeli jsme v početné skupině. Následující sjezd byl opět po šotolině, takže se dalo trošku vydechnout, ale muselo se dávat pozor na nebezpečné zatáčky, některé pěkně vynášeli. Následně jsme dojeli do pěkného městečka Weisenbach. Zde mě čekali rodiče a spousta nadšených diváků, kteří to prožívali, tak jak se u nás nevidí. Byl vidět opravdu velký rozdíl. Povzbuzovali úplně všichni a to člověka motivuje k maximálnímu výkonu. Následně jsme vystoupali na Rathluck’n Hütte. To už se jelo středně těžkým terénem, ale dalo se to. Na vrcholu nás uvítal hlasatel, který hecoval závodníky k následujícímu sjezdu ze sjezdovky. Ten sjezd byl absolutně nejetelný, bylo tam po kotníky bláta a spousta technických pasáží. Byl to problém zběhnout. Běželo se tak dva kilometry z kopce, přímo zpět do Bad Goisernu. Po vystoupání na Halleralm následoval vlnitý terén z technickými sjezdy. Měl jsem problémy udržet řidítka. Po tomto trápení přišlo další obrovské stoupaní na Taurenkreuzung a následně těžký sjezd po kamenech do Bad Ischlu. Zde jsem dojel poslední ženy na trati. To se mi stalo osudným a hodně to bolelo. Při předjíždění jsem vyjel z optimální stopy, následoval náraz do stromu a celkem hrozivě vypadající pád. Jenom jsem slyšel, jak na mě gaglá někdo cizí řečí. Asi jestli jsem v pořádku, a nebo že jsem blázen? Zkontroloval jsem kolo, otřepal se a vyrazil dál. Po projetí Bad Ischlu následovalo nekonečné stoupaní na Hutteneckalm. To nejde ani popsat, no prostě pořád do kopce. Už mi docházeli síly, byl jsem úplně hotový. Na vrcholu nás opět vítal komentátor a spousta příjemných diváků, na kterých byl vidět obdiv a nadšení. Do toho spousta krav se zvoncem na krku. Všechno to tam zvonilo. Nevím, ale nějak to na mě zapůsobilo. Vlnitý terén nás dovedl zpět k sjezdovce, která se běžela na začátku závodu. Tak jsme si to dali ještě jednou. Pro mě to byl poslední hřebíček do rakve. Tam mně úplně došlo. Mírná stoupání, která následovala kousek před cílem, byla utrpením. Na konec jsem dokončil na 175. místě. Velmi mě potěšili výkony českých jezdců, kterých se tam sešlo opravdu hodně a ukázali světu, že tady máme hodně dobré bikery. Jako nejlepší z našich dojel na 20. místě Kristian Hynek, hned za ním můj stájový kolega Jirka Vávra na 24.místě a 25. dojel Ivan Rybařík. Za ženy nás reprezentovala Kateřina Hanušová (18.), Jana Severová (21.) a Všetečková Helena (41.). Ještě musím vyzvednout fantastické výkony Petra Kučery (5.) a Jana Martina (7.) na 200 kilometrové trati. Závěrem můžu říct, krásná příroda, neodolatelná atmosféra, velká náročnost a nezapomenutelný zážitek. Na tuto akci budu rád a dlouho vzpomínat a rád se do těchto míst vrátím. Doporučuji všem bikerům. Určitě to stojí za to!!! Další informace z MS: výsledky - fotky Jirka Cenek

Diskusní fórum pro: "Mountain Bike Maraton – World Championships"

Názor Autor Datum a čas
V diskuzi zatím není vložen žádný příspěvek.

Související články

Žádné související články

Související publikace

Žádné doporučené mapy

Fotogalerie

Žádné fotogalerie

Reklama



Tipy pro Vás

Galaxy série
 
SHOCart liga - seriál MTBO závodů pro veřejnost
 
Kolo pro život
 
Your Maps
 
FOR BIKES - veletrh cyklistiky Praha
 
BikersStickers.com
 
Locus - nejlepší mobilní aplikace s mapami SHOCart
 
Nanoprotech

Partneři

SHOCart - outdoorové mapy všeho druhu Cykloturistika Acepac - bikepacking equipment Česká Mountainbiková Asociace Rychlebské stezky Cyklisté vítáni - síť certifikovaných zařízení pro cyklisty

Najdi tip na výlet

v turistické oblasti
podle průchozího místa
podle typu aktivity

Kalendář

Reklama





Copyright 2007 - 2026 Cykloserver.cz |