Maratón v Jeseníku
6.9.2005 08:48
Další díl seriálu Kolo pro život se přestěhoval na sever Moravy do lázeňského města Jeseník. Na účastníky čekalo šedesát kilometrů po okolních kopcích a nádherné přírodě. Před dvěma léty jsem se zúčastnil předchůdce Priessnitzové 60, tehdy ještě v nedalekých Zlatých Horách a na trochu jiné trati.
Toho roku bylo příšerné počasí. Pršelo a na trati se valila voda a tvořily obrovské a hluboké kaluže, do kterých se bike nořil až osy kol. Tentokráte však počasí maratóncům přálo.
Start se uskutečnil na centrálním městském náměstí. Přesně v jedenáct hodin se přes čtyři stovky bikerů vydalo za nádherného počasí vstříc novým zážitkům. Peloton se dává do pohybu. Projíždíme městem a přijíždíme k železničnímu přejezdu, světla svítí červeně, ale všichni jedou, tak pokračuji také. Stoupáme do prvního kopce. V prudších částech se to začíná špuntovat a první lidé sesedají z kola. Tlačení nemine ani mne. Neustále stoupáme. Část po asfaltu, část po šotolině. Oproti minulému týdnu se mi jede dobře, záda mě nebolí a cítím dost sil. Poprvé projíždíme přes Priessnitzové lázně. Konečně vyjíždím na vrchol.
Následuje první sjezd a za ním další asi tříkilometrové stoupání. Další sjezd v šotolině. Krásně to fičí. Kolem trasy se stále častěji objevují bikeři měnící defekt. Je potřeba jet opatrně, pomyslím si. V tom slyším ránu. Najel jsem zadním kolem na ostrý kámen. Snad to duše přežila, doufám v duchu. Marně. Zastavuji, sundávám zadní kolo a pouštím se do opravy. Duši jsem vyměnil rychle a začal foukat. Kolo je však pořád podezřelé měkké. Znovu vytahuji duši a zjišťuji, že je také píchlá. Beru si druhou náhradní duši, kterou jsem si pro jistotu nalepil na představec. Trochu jsem si ji přifoukl, aby ji mohl zasunout do pneumatiky, oddělávám pumpu a s hrůzou zjišťuji, že se mi podařilo vytrhnout ventilek. Bezradně stojím nad nepojízdným kolem.
Za mými zády přejíždí stále více maratónců. Naštěstí mám lepení. Pro jistotu zalepují obě prasklé duše. Opět nasazuji zadní kolo a vyrážím na trať, která se za těch sedmnáct minut opravování zcela vylidnila. Mám za sebou sotva 14 kilometrů. Po několika minutách jízdy vidím kamaráda, jak také opravuje defekt. Zastavuji na chvíli u něj. Další stoupání, tentokráte na nejvyšší vrchol trati Medvědí kámen. Jede se mi dobře. Postupně předjíždím další a další závodníky.
Znovu sjezd. Opět se do dostáváme Priessnitzových lázní, kde je první občerstvovací stanice. Za ní následuje pěkný a lehce technický sjezdík. Dojíždím do České vsi a trať opět stoupá, tentokrát směrem k rozhledně na Zlatý chlum. Síly mě stále neopouštějí, stále jen předjíždím a to se mi už dlouho na maratónu nestalo. Samozřejmě vím, že předjíždím slabší jezdce, ale člověka to stejně potěší.
Dvě třetiny okruhu jsou za mnou. Na trati se občas objevuje bláto, ale jinak je většinou sucho. Znovu stoupání a jsem na Rejvizu, kde je druhá občerstvovací stanice. Ještě vystoupat pár výškových metrů a pak už jenom z kopce. Na šotolině si dávám pozor, abych si znovu nepřivodil defekt. Cesta rychle ubíhá a už je přede mnou město Jeseník.
Po třech a půl hodinách jsem konečně v cíli. Závod se mi i přes defekt líbil. Pěkná trať s převýšením 1690 metrů vedla většinou po zpevněných cestách. Počasí bylo rovněž ideální. V cíli jsem si ještě prohlédl trialovou show Pepy Dresslera. Pak už následovalo vyhodnocení a tombola. Celkově zvítězil Kristián Hynek, před silničním profesionálem Janem Hruškou a svým kolegou Tomášem Vokrouhlíkem.
Informace o výsledcích na adrese: www.priessnitzova60.org
Rostislav Fojtík
Související články
Žádné související články
Související publikace
Žádné doporučené mapy
Fotogalerie
Žádné fotogalerie
Odkazy
Žádné odkazy