Česká verze English version
Cykloserver.cz

Aktuality

Jistebnice na vlastní kůži

15.8.2006 08:59

Dlouhý had jezdců přede mnou i za mnou jedoucích v rychlém tempu. Chladné srpnové počasí, vítr a podmáčené cesty ubírající síly. Solidní zázemí a dobrá organizace. Tak to všechno byl můj premiérový Jistebnický maratón.

Bookmark and Share

Okolnosti a základní informaceJistebnice leží 15 km od Tábora a podle profilu nejdelší 62 km trasy se mělo jednat o pohodový závod s malým převýšením. Kromě této distance se jely ještě dvě kratší trasy na 40 a 20km. Závod byl součástí seriálu Kolo pro život a Anlen Cyklošvec série. Do Jistebnice se nejprve přihlásili čtyři kamarádi ze spřáteleného kolotýmu Tryskomyš. No a já se přidal, abych měl důvod projet se na bajku, alespoň o víkendu. Hlásili setrvalý déšť, ale správně odhadli, že začne až v sobotu večer, takže jsem to risknul a vyšlo to. Počasí bylo dost chladné (15 stupňů), ale pršet začalo až s naším odjezdem. Ale popořádku. StartujemeNa startu nejdelší trasy se nás proto sešlo skoro pět stovek. Startovalo se v 11 hodin a projížděli jsme z postraní uličky přes náměstí hlavní výpadovkou ven za jistebnická humna.Závodníků bylo spousta, ale žádný špunt se nevytvořil. Začal jsem zvolna ze zadních řad a zabírat začal až po prvním kilometru. Zapředjížděl jsem si náramně. Trasa byla vedena povětšinou po vedlejších cestách a vyjetých traktorových polňačkách, takže to nebyl žádný problém. Po silničářskuÚvodní stoupání k vysílači vystřídala asfaltka přivádějící po 6 km závodníky obloukem zpět k Jistebnici. Nejprve jsem se snažil statečně šlapat v protivětru. Dotáhnout  skupinku přede mnou se mi však nedařilo. Naopak se kolem mě přehnala jiná a já se jen taktak chytnul do háku. Dalších 8 km se změnilo v obdobu silničního kriteria. Pěkně v háku jsem se snažil ze všech sil udržet za vyzáblým švihačem. Postupně jsme dojížděli další a další, kteří evidentně napálili start. Naopak naše skupinka řídla až jsem zůstal jenom já. Vlastně i já jsem i přes silný protivítr švihače neudržel. Nastoleným tempem jsem se dost vydal, takže po chvíli mě začali opět předjíždět nazpět.Naštěstí asfaltku vystřídaly opět polňačky, najeli jsme na předchozí trasu a ve stoupáních jsem opět ožil. Jelo se v dlouhém souvislém hadu jezdců, dojíždět další a další byla celkem radost. Z kopečka jsem si to užíval ještě víc.KomplikaceBohužel na 25. km jsme dojeli první jezdce na 40 km, kteří vyrazili o 5 minut po nás. Ti byli ve sjezdech výrazně pomalejší a hlavně dost nejistí. Několik jich popadalo v zatáčkách přes kořeny, zatímco já se kolem nich proháněl cca třicítkou . Podceňování jejich obav se mi po chvíli vymstilo. Jeli jsme v koleji po silně zabahněném pokladu. Rychle jsem dojížděl jezdce před sebou a snažil se ho pokřikováním povzbudit k rychlejší jízdě. Kupodivu se mi to nepodařilo a tak jsem musel brzdit více než jsem chtěl. Zadní kolo trochu podklouzlo, trochu jsem štrejchnul o svah na straně a už jsem se poroučel z kola. Dopadl jsem celkem elegantně do kleku na trávu a kolo taky dopadlo dobře. S nadáváním otáčím řidítka o 180 stupňů do správné polohy, rovnám roh nárazem vychýlený do jiné polohy a chci jet dál. Bohužel koukám, že se mi zasekl řetěz mezi kliku a největší převodník. Nešel vyndat, potvora. Zuřivě lomcuji řetězem i klikami, ale ani se nepohnou. Už přemýšlím nad nějakým tím nýtováním, když po 5 minutách si řetěz přece jen dá říci a podaří se mi ho uvolnit.Dřina pokračujeMezitím mě však předjely spousty  závodníků. Jsem docela nas…, nadávám na posery blokující mě ve sjezdech a beru je zprava i z leva z kopce i do kopce, abych se znovu dotáhl na předchozí umístění. Předjíždění se daří, ale zpátky se stejně nedostávám, ubývají totiž síly a ostatní taky nejsou žádné béčka.První občerstvovačku po 22 km jen profrčím. Ostatní kolem mě však taky. Pořád se jede v dost nesmyslném tempu. Člověk musí koukat akorát pár metrů před sebe a na kochání se povětšinou otevřenou krajinou zbývá čas akorát tak ve výjezdech. Stoupání nejsou nijak závratná, jistě do 100 výškových metrů, přesto se jede celkem obtížně, podmáčené pěšinky ubírají síly a taky mě překvapuje, že na 40. km máme nastoupáno přes 500 m. Na druhé občerstvovačce už mám dost hlad, opět neslézám, ale na objednávku dostávám tři banány. Jeden do sebe vtlačím hned v následujícím stoupání, ale tempo je tak ostré, že zbytek dovezu až do cíle. Ten naštěstí už není tak daleko. Stačí ještě projet největší atrakcí – půl metru hlubokou a tři metry širokou strouhou kilometr za občerstvovačkou. Stojí tu pár diváků a baví se pohledem na padavky, kteří tu šlapou vodu nebo se do ní poroučí. Mě se podařilo projet, za což jsem byl odměněn potleskem.  To mě trochu potěšilo, takže i zbývajících 12 km trápení do cíle jsem vydržel.Cíl a výsledkyNaměřené údaje: 61,4 km, 1000 m převýšení, čas 2:52:16, průměrka 21,7. Stačilo to na 161. místo v celkovém pořadí. Nebýt toho pádu a zaseklého řetězu, mohl jsem být o nějakých 30 míst lepší. No ale hlavně že jsem si zajezdil, jaksepatří si dal do těla a zvítězil nad víkendovou leností. Do těla si určitě dali i skuteční vítězové. Vyhrál  Milan Spěšný za 2:06:38, který trať prosvištěl skoro třicítkou. Minutu za ním dojel Pavel Boudný před Ondrou Fojtíkem. Na domácího Ivana Rybaříka zbyla bramborová medaile. Ženám vévodila Alice Nedomlelová  (Spinfit Liberec) za 2:37:53 před Barborou Hanušovou 2:41:57 a Julií Pekárkovou 2:43:11.  O záludnosti trati svědčí i to, že letošní vítězka dlouhého Krále Šumavy Jana Kábrtová  dojela dvacátá ve své kategorii na celkovém 384 místě.Dění v cíliA jak bylo v cíli? I přes začínající drobné poprchávání a chlad velmi dobře. Pochválit musím především mytí kol. Šest požárnických hadic, napojených na hydrant a dvě wapky jako bonus – tak to jsem nezažil. Místní hasiči to nepodcenili, naopak sousedi  asi jo, protože když viděli ty metráky bahna smyté z kol, tak docela remcali. Na jídlo se stála dost dlouhá fronta, ale gulášek s těstovinami stál za to, k dispozici byly i kynuté knedlíky. Obojí jsme zalévali pivkem Ferdinand. Vyhlášení bylo vtipné a svižné. Ceremoniální družina krále Miroslava byla sympatickým zpestřením, stejně jako rychlá a bezproblémová tombola s pěknými výhrami (tašky piva, pneumatiky, kolo, půjčení auta, …).Zhodnocení na závěrZávod hodnotím jako zdařilý. Nenašel jsem závažnější chybu. Na druhou stranu se nejedná o nic výjimečného. Prostě dobře zorganizovaný závod z jezditelnou trasou, na které nebylo třeba nikde slézat z kola.Pavel Macháček

Diskusní fórum pro: "Jistebnice na vlastní kůži"

Názor Autor Datum a čas
RE: Jistebnice na vl... Seiko 17. 8. 2006, 13:54

Související články

Žádné související články

Související publikace

Fotogalerie

Žádné fotogalerie

Reklama



Tipy pro Vás

Galaxy série
 
SHOCart liga - seriál MTBO závodů pro veřejnost
 
Kolo pro život
 
Your Maps
 
FOR BIKES - veletrh cyklistiky Praha
 
BikersStickers.com
 
Locus - nejlepší mobilní aplikace s mapami SHOCart
 
Nanoprotech

Partneři

SHOCart - outdoorové mapy všeho druhu Cykloturistika Acepac - bikepacking equipment Česká Mountainbiková Asociace Rychlebské stezky Cyklisté vítáni - síť certifikovaných zařízení pro cyklisty

Najdi tip na výlet

v turistické oblasti
podle průchozího místa
podle typu aktivity

Kalendář

Reklama





Copyright 2007 - 2026 Cykloserver.cz |