Česká verze English version
Cykloserver.cz

Aktuality

Kolo pro Brno - Černá Hora - Brno

23.5.2007 15:15

Když jsme se Zuzkou začátkem roku přemýšleli, jaké maratony bychom letos mohli absolvovat, jedním z horkých kandidátů se stala akce pořádaná v květnu brněnským cyklistickým klubem: Brno - Černá Hora - Brno. Trochu nás mrzelo, že tak přijdeme o opavskou Silésii, ale změna je život.

Bookmark and Share

Navíc nás pořadatelé nalákali na od základu pozměněnou trať dlouhou 73 km, která již neměla obsahovat dva 25km okruhy jako doposud. Tak jsme tedy v pátek 18. května po práci sbalili fidlátka a vyrazili směr Brno. Naštěstí nám z dob studií v moravském velkoměstě zbylo pár kamarádů, takže jsme měli kde složit hlavy i kola.  Letiště Medlánky, kde bylo samotné centrum závodu, pro mě bylo milým překvapením. Spousta místa na parkování a veškeré zázemí. Velký prostorný hangár pro prezentaci s bufíkem byl již plný závoduchtivých borců a borkyň, ale i přesto nám povinné „odbavení“ netrvalo nijak dlouho. Největší zdržení nás tak čekalo u toalet, kde se tvořily fronty nervóznejších jedinců (dokonce se i předbíhalo), přeci jen 4 budky na 600 lidí je možná trochu málo.  Po všech procedurách tedy stojíme konečně na startu, bohužel jsme to opět trochu prokaučovali, takže za námi už moc z těch 600 přihlášených není. Marně vyhlížím bývalé kolegy Standu a Luboše z týmu Zinkové rakve, který jsme založili právě loni v Opavě. Stojí určitě někde vepředu. No nic, ještě že je ten letmý start, který je někde až po sedmi kilácích za městem. Úkol tedy zněl jasně: než se pojede „na ostro“, tak se musím dostat více kupředu. V 11:00 po všech proslovech všech důležitých lidí se konečně po dělové ráně dává dav do pohybu. Průjezd městem proběhl celkem v klidu, všechny křižovatky jistí uniformy, vedoucí policejní automobil to nijak nebrzdí, tudíž se jelo svižně a dalo se bezpečně pár lidí předjet. Vlastně jsem ani nezpozoroval, kdy a kde závod opravdu začal. Strategie byla pro tentokrát jednoduchá. Začal jsem jako vždy na plno a postupně přidával. Jede se po solidních hliněných lesních cestách, které se střídají s asfaltkami, tam kde trať vedla skrz nějakou tu dědinku (a nebylo jich málo). Pořád se mírně stoupá a klesá, celkově se však doslova letí. Někde v lese (tento termín jsem pak hojně používal, když jsem po závodě probíral s ostatními účastníky u piva detaily trati…) na cca 18. km jsem konečně dojel Luboše, máchnutím rukou mi přesně definoval, kde je teď Staňa a já jsem drtil kolo dál.  Ani jsem se nenadál a profičel jsem první občerstvovačku, která byla zhruba na 25. kilometru (ruku na srdce, o mnoho jsem nepřišel). Pouze jsem na sebe za jízdy vylil kelímek s vodou a mastil jsem pryč. Cesta teď pokračovala po velice rychlé lesní silnici s rozbitým asfaltovým povrchem. Protože jsem se ocitnul zcela osamocen, nejelo se mi zrovna nejlépe. Marně jsem stíhal skupinku asi pěti, šesti závodníků a závodnic před sebou, ale nic naplat, musel jsem to odedřít sám. Co se mi nepovedlo na několika kilometrech asfaltu, to jsem smáznul po pár stech metrech v technickém lesním sjezdu (aleluja, bylo jich ale jako šafránu) do Černé Hory. S touto grupou jsem dorazil až do pivovaru, kde byl druhý bufík. Doplnil jsem bidon, cosi na zub a honem zase do sedla. S dobrým pocitem, že už se zase vracíme do Brna se hned lépe kmitalo nohama.  Za obcí Malá Lhota se trať vinula po pěkném hliněném chodníčku okolo potoka, tachometr ukazoval okolo třicítky a já jsem se vyžíval v krásném terénu, když se přede mnou bez varování vynořil brod. Prolítnul jsem ho v plné rychlosti, ani jsem nestihl olíznout brzdy. Naštěstí nebyl hluboký, tak jsem si říkal, jaké to bylo příjemné osvěžení, netuše, že mě v příštích minutách čekají minimálně další čtyři, každý o něco hlubší než ten předešlý. Už jsem byl slušně mokrý, když jsem přijel k poslednímu „brodu“ (byl to spíš lavór), ve kterém se zrovna  koupali do půl pasu dva závodníci. Tak tak se jim v té hloubce vyhýbám, voda je skoro po „štanglu“, takže rychlost na výjezd břehu už nemám. Stačilo to akorát na to, abych se tam taky neutopil, ale až do cíle mi kvákaly žaby v tretrách. Ke třetí a zároveň (bohužel) poslední občerstvovačce to bylo od Lažan náročné táhlé stoupání, ale aspoň trochu změna proti rychlým rovinkám po polích. Tady jsem do sebe natlačil jakýsi zelený banán, nějaký pomeranč a vodu. Myslityče tam sice nějaké byly, ale kdo by je v tom kalupu rozbaloval. Kousek za posledním bufetem se uzavřela horní smyčka a jelo se chvíli v protisměru až po sjezd do Lelekovic. Tady někde v lese jsem dojel závodnici zřejmě bojující o přední umístění, kterou udatně povzbuzoval její týmový vodič. Měla stehna jako já v pase a solidní krizi. To mně to ještě docela jelo, ale to taky nemělo dlouho trvat. Zatím jsem netušil, že to nejlepší si organizátoři schovali až na konec. Když jsme překlenuli státní silnici R43 a skrz obec Česká se dostali až k úpatí kopců, tvořících přírodní park Baba, tak jsem konečně před sebou spatřil povědomý červenošedý Standův dres. Přiblížil jsem se téměř na kontakt, ale v doposud nejnáročnějším stoupání celého maratonu jsem úplně vyšuměl. Musel jsem odřadit až na převod smrti a nejistou stopou jsem se vymotal až na hřeben, neustále předjížděn těmi, co pošetřili síly lépe. Po sérii sjezdíků a stoupání na Babě se konečně otevřel nádherný (přímo božský) výhled na letiště Medlánky a modrý cílový oblouk. V posledním hodně drncavém sjezdu jsem se křečovitě držel řidítek, aby mě to nesfouklo a nic už nemohlo zabránit tomu, abych protnul pásku po téměř třech a půl hodinách dřiny. Standa ještě vydýchával infarkt hned za cílem, taky toho měl plné brýle. Jakmile jsme se trochu zvetili, tak jsme vyrazili na pozávodní brífing s Černou Horou. Absolutním vítězem se stal maratonový specialista Ivan Rybařík v pro mě nepochopitelném čase 2 h 27 minut (naložil mi skoro hodinu, asi budu muset ještě trochu potrénovat..:-).  Celkově se závod až na nějaké drobnosti (hlavně ty občerstvovačky) určitě povedl a počasí vyšlo pořadatelům na jedničku. Traťově mi úplně nevyhovoval, byl hodně rychlý a na můj vkus málo technický, ale i takové závody mají určitě své místo v seriálech. To dokazuje i to, že konkurence byla neuvěřitelně velká a startovní pole doslova nadupané hvězdami.  Michal Karlík

Diskusní fórum pro: "Kolo pro Brno - Černá Hora - Brno"

Názor Autor Datum a čas
RE: Kolo pro Brno - ... 24. 5. 2007, 01:24
RE: Kolo pro Brno - Černá Hora - Brno
Povedená reportáž a opravdu velmi svěží použitý slovník a bajkařská latina. Pobavil jsem se...

Související články

Žádné související články

Související publikace

Fotogalerie

Žádné fotogalerie

Reklama



Tipy pro Vás

Galaxy série
 
SHOCart liga - seriál MTBO závodů pro veřejnost
 
Kolo pro život
 
Your Maps
 
FOR BIKES - veletrh cyklistiky Praha
 
BikersStickers.com
 
Locus - nejlepší mobilní aplikace s mapami SHOCart
 
Nanoprotech

Partneři

SHOCart - outdoorové mapy všeho druhu Cykloturistika Acepac - bikepacking equipment Česká Mountainbiková Asociace Rychlebské stezky Cyklisté vítáni - síť certifikovaných zařízení pro cyklisty

Najdi tip na výlet

v turistické oblasti
podle průchozího místa
podle typu aktivity

Kalendář

Reklama





Copyright 2007 - 2026 Cykloserver.cz |