Česká verze English version
Cykloserver.cz

Aktuality

Beroun - Dakar a zpět

13.6.2007 09:55

Již dlouho dopředu jsem si rezervoval v kalendáři čas na Berounský Bike Maraton. Loňský Beroun měl dvě různě dlouhé tratě, které se částečně překrývaly. Nejinak tomu mělo být i letos. Ovšem pouze do doby, než vedení CHKO Křivoklátsko nepovolilo průjezd územím za Hudlicemi směrem na Žloukovice.

Bookmark and Share

Jak se říká, všechno špatné je k něčemu dobré. Pořadatelům se nakonec alespoň o trochu zjednodušila práce a pro nás úchyly na delší trase přibyla výzva v podobě 80 kilometrů dlouhého dvoukolového okruhu. A tak v neděli 12. června ráno sedáme na Smíchově do vlaku směr Beroun. Počasí vypadá dobře, řekl bych až moc dobře. Po delší době jsem jel na závod i se synem Šimonem, který se zapsal do „dětských závodů“. Museli jsme tedy být na náměstí v Berouně již po deváté hodině, a to i přesto, že závod na 80 kilometrů startoval až v půl dvanácté. I díky tomu jsme se zaregistrovali úplně bez fronty a v naprostém klidu. Na náměstí již bylo všechno připraveno, ale nikde jsem neviděl obvyklou nervozitu, provázející některé jiné podniky. Stihl jsem si ještě dokoupit perfektní ponožky Sensorky s logem závodu, no nekupte to za pětašedesát kaček. Obhlédli jsme ještě lávku a brod přes Berounku a už tu jsou závody Junior Bike. Jednotlivé rozjížďky od těch nejmenších dětí až po kategorii do 14 let jdou po sobě bez velkého otálení. Děti šlapou jako o život a špalír rodičů fandí všem bez rozdílu. Na řadu přišla kategorie M14. Pár posledních rad na cestu a už hoši vyrážejí na okruh po náměstí. Šimon se opravdu snažil. Bohužel při nájezdu do zatáčky při vjezdu do druhého kola si se soupeřem, který mu zkřížil dráhu, pěkně potykal. Výsledkem byl dost ošklivě vypadající pád. Naštěstí oba mohli po chvilce ještě pokračovat v závodu. Šimon bohatší o převodník hezky vytetovaný do lýtka a chudší o dva dráty v předním kole si nakonec ještě přci jen zazávodil. Medaile sice nebyla ani bramborová, ale stejně, taková zkušenost je k nezaplacení. V tu chvíli přijíždí kamarád Sváťa a už začíná obvyklý předstartovní rituál, rozjetí a odlehčení. Pak už jen rychle zaujmout pozici v druhé půlce startovního roštu na němž přešlapovalo bezmála 170 nedočkavců. Start! Nebyl by to ani šéf Michal Dalecký, kdyby se startovalo po rovině. Stoupání na Zdejcinu má sice trochu jiný charakter než na hřeben Brd na Trans Brdech, ale je zhruba stejně výživné.  Odměnou je všem nádherný výhled na údolí Berounky a na Krkavčí horu, ještě že ne Supí. Potom už následuje dlouhý sjezd po bílé šotolině, který mi připomenul dovolenou s kolem v Chorvatsku. A už jsme u řeky. Ženeme se po stezce vedoucí po břehu. Překážku v podobě leklého kapra ležícího na stezce hodně lidí bere přímo. Chcíplotina byla jistě starší tří dní, už se ani nedalo zjistit, zda smrděla od hlavy nebo od ocasu. V Nižboru u mostu je krátký cyklokrosový výběh a mastíme si to přes most kolem hospody zpět do lesa. I přes úmorné vedro je alespoň tohle stoupání docela v chládku. Dlouhý had bikerů a  semo tamo bikerek se plazí stezkou a pak i po silnici směrem na Chyňavu. Na všech důležitých místech jsou hezké pořadatelky, na těch ještě důležitějších jsou pak hasiči. Je vidět, že se pořadatelům daří získat všemožnou podporu pro takový podnik. A určitě to taky není žádná sranda postávat v tom vedru celý den na křižovatce. Dík všem, co se o nás starali, možná bychom si to  měli někdy taky prohodit. Občerstvovačka v Libečově nám dodala potřebnou energii na honičku zpět do Berouna. Cestou se pokouším trochu fotit, bohužel za jízdy si netroufám snímat  jezdce  za sebou. Všude se práší  a sluníčko pekelně praží - jo, k Dakaru už schází jenom písek. Pár houpáků lesem mezi kameny nahoru a po polích dolů k Vráži. A už je tu silniční stoupání na poslední kopec nad Berounem. Teď to ještě jde, ale za hodinu a půl už to bude jiná káva. Následuje superrychlý sjezd lesem do města a podjezd dálnice. Avizovaný brod přes Berounku zkouším opatrně, oblázky na dně pekelně kloužou. Jen tak tak se mi podařilo sesednout asi v půlce řeky, ne každý měl to štěstí. O různé druhy pádů tady nebyla nouze. Dál už se jen smekám a potácím po šutrech s kolem na rameni směrem k druhému břehu. Tam, po objezdu náměstí na nás čeká občerstvení a hned na to repete. Začíná druhé stoupání na Zdejcinu. Věším se za chlápka, který se snaží konverzovat se závodnicí s očividnou aspirací na bednu. Po půl kilometru už jdu přes něj a za sebou slyším jenom podezřelé sípání. Neměl tolik kecat. Zaplať pán bůh, číslo pět žije. Držím se za bikerkou s nápisem PŘEŽITÍ na hýždích. A ujíždíme dál, teď již zase z kopce k řece. Opět průjezd leklou rybou, která už je na kaši. Na silnici k Chyňavě jsem se pokusil o střídání, ale spíš než bych té holce pomohl, rozhodil jsem jí tempo. To se k nám již připojili další borci a tak se zase v pohodě zařazuji na konec vláčku a přenechávám spolupráci zkušenějším. Zatím žádná zvláštní krize nebo útlum, lehké křeče se daly vždycky rozjet. Bohužel nic netrvá  věčně, při tom silovém stylu dnešního dne to muselo přijít. Při jednom pokusu o narovnání se a protáhnutí se mi zakřečkovaly obě nohy naráz. Dál to fakt nejelo. Okamžitě jsem se skácel na záda do pekelného ostružinového křoví. Jak si tak hovím jako nahej v trní a  zkouším, která křeč je příjemnější, jsem docela rád, že se mi to nestalo uprostřed Máchova jezera. Za tři minutky už to valím dál polem nepolem. Ve stoupání za Vráží vidím opět před sebou známý nápis SURVIVAL. Ve sjezdu je nápis již na dosah. Po rovince na břehu řeky se raději držím v odstupu, abych zase nebyl za vyžírku.  V brodu jsem ještě asi dva závodníky předešel. Kdo měl po sesednutí – spadnutí z kola menší křeče, ten byl prostě rychlejší.  Ještě se prosmýknout městskou branou na náměstí a je konec. S 80. místem se musím spokojit, odpovídá to tomu, na co jsem ten den měl. Jen mi bylo trochu líto Sváti, který jel o kousek za mnou a bojoval s nástrahami trati  prakticky sám bez kontaktu s dalšími závodníky.Holt jeho vůle je hodná obdivu. Na závěr se sluší říct,že to bylo vydařené odpoledne a je opravdu v tomhle případě jedno kolik kol se vlastně jede. Dík všem za přívětivou a skoro rodinnou atmosféru. Příští rok zase na shledanou v Berouně. Vít Pokorný

Diskusní fórum pro: "Beroun - Dakar a zpět"

Názor Autor Datum a čas
V diskuzi zatím není vložen žádný příspěvek.

Související články

Žádné související články

Fotogalerie

Žádné fotogalerie

Odkazy

Žádné odkazy

Reklama



Tipy pro Vás

Galaxy série
 
SHOCart liga - seriál MTBO závodů pro veřejnost
 
Kolo pro život
 
Your Maps
 
FOR BIKES - veletrh cyklistiky Praha
 
BikersStickers.com
 
Locus - nejlepší mobilní aplikace s mapami SHOCart
 
Nanoprotech

Partneři

SHOCart - outdoorové mapy všeho druhu Cykloturistika Acepac - bikepacking equipment Česká Mountainbiková Asociace Rychlebské stezky Cyklisté vítáni - síť certifikovaných zařízení pro cyklisty

Najdi tip na výlet

v turistické oblasti
podle průchozího místa
podle typu aktivity

Kalendář

Reklama





Copyright 2007 - 2026 Cykloserver.cz |