Příbramský Permoník vede!
19.6.2007 15:10
Super, paráda, úžasný, bomba! Co víc dodat? Ještě stále se rozplývám. Trasa famózní, zázemí paráda, k tomu rybník, občerstvení, jídlo, masáže, hauuuuu! Ok. Tak už jsem se snad uklidnil… Ale teď vážně! O Permoníku jsem nevěděl zhola nic, snad jen, že je novinkou v seriálu závodů Kolo pro život.
Prezentace k závodu měla zázemí v areálu Nový rybník. Ten nabídl zhruba 450ti závodníkům veškerý komfort – wapka na mytí kol, sprcha, koupaliště, spousta stánků s občerstvením a atrakcemi. Opravdu záviděnihodné podmínky pro pořádání podobných akcí.
V 10.00 jsem se zapovídal u stánku Aminostaru, kde mi během rozhovoru velmi milá slečna krájela přímo pod ruce nové a nové kousky müsli. Ani jsem si nevšiml a už jsem se přejedl… Hanba mi. Ještě vyfasovat dres s nápisem Trinnity od svého chlebodárce, teamu ELEVEN-X-Iont. Nádhera. Ještě letmý pohled na výškový profil… Očekával jsem podobnou placku jako minulý týden v Jistebnici, ale zajímavě vyhlížející hřeben mluvil o úplně jiné kávičce: Celková délka: 60 km, převýšení: 1.170 m.
Před 11.00 jsme se začali řadit na start. Tady pořadatelé značně zaspali a okolo startovní čáry se strhla chaotická mela. Výstřel a už se jede. Start ze silnice dává poměrně slušnou možnost oddělení zrna od plev.
První polovina závodu je rychlá a lehce průjezdná. Vede z Příbrami směrem k památníku Vojna (průjezd areálem + rychlostní prémie). V druhé části jsou zařazeny technické pasáže a pěkné výjezdy vedoucí dále do Středního Povltaví - Orlická přehrada, vrch Maková (horská prémie), Lišnické údolí, Dalskabáty, zpět přes Milín na Nový rybník.
Začal jsem zvolna, přeci jen zákaz lékařů ohledně závodění stále trvá. Na udržení v první 50. to stačí. Jede se poměrně pomalu, ani špice se nikam moc nežene. Za chvíli jsme na 1. občerstvovací stanici. Beru ionty a jedu dál, stále předjíždím a na nic nehledím. Sice jedu sám, ale trať mě natolik baví a uchvacuje, že mi samota ani nevadí, semtam i někoho odtáhnu. Sjezd střídá výjezd, člověk se nenudí.
Najednou je tu druhá a třetí zastávka s jídlem a pitím… No to snad ne, to už bude konec? Já chci ještě závodit! Sakra, cíl 1500 m, hlásá cedule. Dojíždí mě skupinka šesti chrtů. Jedu s nimi okolo rybníka a už vidím cíl. Připravuji se k nástupu a už spurtuji do cíle. Co to je? Schody?!!!! Najednou a z ničeho nic vlétnu na výjezd, ťuk, ťuk, ťuk, ťuk a už letím. Skupinka si to rozdá do cíle a já se smutně šmajdám za nimi. Cílem jsem prošel na celkovém 31.místě. Tak to mě doma zase nepochválí! O celkových výsledcích se více dozvíte ZDE.
Vše, co následovalo v cíli, bylo profesionálně připraveno pro závodníky. Také startovní taška obsahovala kromě již rutinně zaběhlých triček i parádní ponožky s logem KPŽ. Jak známo, ponožek není nikdy dost… Opravdu klobouk až na zem, jestli bude příští rok každé KPŽ takhle kvalitně připravené a hlavně s podobně kvalitní tratí, tak o Český pohár už ani nezavadím…
Jindra Volný
Související články
Žádné související články
Fotogalerie
Žádné fotogalerie