Česká verze English version
Cykloserver.cz

Aktuality

Beskidy MTB Trophy – den čtvrtý: to nejlepší nakonec

21.6.2007 09:55

V sobotu večer, kdy nám Honza četl místo večerníčku romanticky napsaný výklad trati z webových stránek a vtipkovali jsme, kde bude viecej a meniej bagna a kde asi polezeme do kopce po žebřících, jsme se shodli, že etapový závod má své kouzlo, Poláci jsou při výběru trati drsní kluci a zítra večer hurá domů. Jen přežít 75 km a 2 750 metrů převýšení.

Bookmark and Share

 Ráno nevěstí nic špatného a jako každý den nás čeká polojasná obloha a teplota sunoucí se ke třicítce. Na snídani si pomalu připadáme jako doma, jelikož přeci jenom si po čtyřech dnech již spoustu tváří zapamatujete. Zúročujeme taky zkušenosti předchozích dnů a připravujeme si trojnásobně větší svačinu než včera, aby nás dnes již nic nepřekvapilo. Na rozdíl od včerejška celní kontrola spočívá pouze v tom, že se celníci přijdou podívat na start. Startovní pole řídne. Po každé s etap ubylo z 400 startujících 40 kousků. Dnes se po startu zvedá cesta nejsvižněji. Prvních pět kilometrů ale vede po asfaltových cestách, takže vcelku snadno získáváme prvních 400 výškových metrů na vrcholu Ochodzitej 894 m.n.m.  Holý kopec se sjezdovkami, fantastický kruhový výhled. Neodolám a fotím. Přichází krásný sjezd po louce a pokračujeme po vcelku pohodových lesních cestách nahoru dolů. Přejíždíme hranici po mostě krytém plastovým tunelem. Až na Velkou Raču budeme kopírovat po hřebeni státní hranici Polsko-Slovensko.  Na občerstvovačce počkám na Milana a postupně se sjíždíme ještě s Tomem z Prahy, s kterým jsme jeli už včera a přidává se pro změnu Tom zo Žiliny. Uvědomuji si, že během celých 200 km se mi nestalo, že bych jel (nebo šel) sám. Zvláště dneska jsem tomu velmi rád. Ozývá se hřmění a u Magury začíná pršet. Déšť se po troše osmělování mění na přívalový a na úzkém chodníčku jedeme poctivě proti proudu. Ti rychlejší před námi si užili i kroupu. Na chvíli stavíme pod hustými smrky a baštíme sváču, než se rozmočí. Napříč dešti se jede na Velkou Raču příjemně. Úzký chodník se rozšířil na kamenitou cestu a kupodivu mi přijde Velká Rača s těch všech kopců nejsnadnější. Bez deště by to byla úplná nádhera. Zlatý hřeb přichází ovšem při sjezdu do Oščadnice. Osmikilometrový sjezd „po proudu“ v bahně, kde bylo bez šance udržet stopu, se změnil přímo na artistickou záležitost. Jako zázrakem se mi podařilo ze všeho vybruslit, ale viděl jsem asi desítku pádů. Nejefektnějším se stal Milanův „borůvkový“ pád hned pod vrcholem, kdy zcela zmizel ve vysokých keřích a nad Oščadnicí přidal jeden s trojitým kotoulem, kde přišel o pumpu. Dole na občerstvovačce myjeme kola vodou s PETek a snažíme se řetěž oživit olejem. Nicméně se některé převody se mnou loučí, včetně velké pily. Dodatečně zjišťuji, že jsem ji ochudil o dva zuby. Celkem kolo přišlo o čtyři zuby, já naštěstí přijel „s plnou hubou“ (bahna). Někde v bouřce jsem přišel i o výškový profil trati přilepený na kostře, nicméně jsem v následujících kilometrech jen a jen překvapen. Přichází dlouhý výjezd po šotolinách, trochu viecej smradlavého bahna na hřebenech a brzy jsme na „první“ občerstvovačce. Voda na přesmyk ani přehazku už nepomáhá a vypadá, že dokončím asi tak z pěti převody. Z výkladu trati si vzpomínám na stručnou poznámku, že nějakou část trati museli organizátoři prosekávat mačetami. Jedná se o hřeben slovensko-polské hranice k Trojmezí. Divočina přichází záhy. Ačkoliv se výškový profil uklidní a výjezdy a sjezdy jsou kratší, na náročnosti to neubírá. Nejvíc se to nelíbí mému kolu. Svou nelibost vyjádřilo zejména seknutou přední kotoučovou brzdou. Všichni, co se mnou jedou, kolegiálně zastaví a po pár set metrech to nějak rozhýbeme. Blízko Trojmezí, deset kilometrů před cílem, přichází ještě poslední občerstvovačka. Rád bych upozornil, že za ty čtyři dny banány dozrály a staly se poživatelné. Do cíle nás čeká jen několik menších švihů, pravda, když ještě dva kilometry před cílem se cesta před námi kolmo zvedá do kopce, už se nám to nelíbí, nicméně brzy přichází slastný okamžik a my naposled projíždíme cílovými oblouky a PŘEŽILI JSME! Obdržíme triko FINISHER pro ty, co úspěšně dokončili všechny etapy. Opravdu to hlídali, protože jeden klikař z Prahy (ve druhé etapě nedokončil, protože přišel o kliku), ač se ho dožadoval, nedostal. Jsem rád, že jsem celou akci pojal jako výlet a projel ho týmově, čímž jsem si akci v rámci možností užil. Kupodivu ani v závěrečném zúčtování jsme nedopadli nejhůře a v podstatě každý den jsme dojížděli okolo 110 až 130 místa, čemuž odpovídalo i celkové pořadí na 115 místě. Zajímavý byl i celkový „odpad“, během tři těžkých etap nedokončilo 150 lidí ze 400. Zatím jsem nejel nic tak drsného, a to už mám něco málo za sebou. Pořadatelé vybrali určitě nejatraktivnější a panoramaticky nejkrásnější trasy v okolí, jen prostě některé úseky nebyly tak úplně vhodné na kolo. Celkový vítěz Andrzej Kaiser či náš druhý Véna Hornych tu trať viděli určitě lépe, prostě chce to mít více natrénováno. Rád bych poblahopřál i bezkonkurenčně první ženě Janě Ševčíkové  a vysmekl poklonu vůbec ženám (třeba Irmě, Janě a tak), s kterými jsem se často na trati potkával a bylo to vždy příjemné. Škoda jen, že Ludmila Damková poslední den celkově spadla z druhého až na čtvrté místo, ale i tak velmi pěkné. Překvapením byly i některé odlišnosti mezi českou a polskou organizací. Nejvýrazněji na mě zapůsobily kvalitní webové stránky, mapové podklady, pěkný cílový prostor, kvalitní organizace v TROPHY kempu, včetně obstojné bezpečnosti, která byla na místě. Akorát z blízkého hotelu zmizely dva fully a jeden pět minut nehlídaný SCOTT, který zmizel i před gymnáziem. Na druhou stranu jsem se dlouho srovnával s polskými občerstvovačkami, tradiční české pivo či nějaké jídlo v cíli jsem taky marně hledal. Ačkoliv v cíli i v Trophy kempu byly obrovské nástěnky s mapami a výsledky, podrobnější harmonogram dne (výdej jídla, časy briefingů) chyběl. Kdo ví, jak vidí české závody Poláci. Rozhodně jde o jeden z nejoriginálnějších podniků v Evropě. Tolik z mých postřehů. Cokoliv ostatní, včetně dnešních i celkových výsledků naleznete na pěkných stránkách závodu. Přišel jsem, viděl jsem, přežil jsem… tak snad za rok. Tonda Liebel

Diskusní fórum pro: "Beskidy MTB Trophy – den čtvrtý: to nejlepší nakonec"

Názor Autor Datum a čas
RE: Beskidy MTB Trop... katko 23. 6. 2007, 21:28

Související články

Žádné související články

Reklama



Tipy pro Vás

Galaxy série
 
SHOCart liga - seriál MTBO závodů pro veřejnost
 
Kolo pro život
 
Your Maps
 
FOR BIKES - veletrh cyklistiky Praha
 
BikersStickers.com
 
Locus - nejlepší mobilní aplikace s mapami SHOCart
 
Nanoprotech

Partneři

SHOCart - outdoorové mapy všeho druhu Cykloturistika Acepac - bikepacking equipment Česká Mountainbiková Asociace Rychlebské stezky Cyklisté vítáni - síť certifikovaných zařízení pro cyklisty

Najdi tip na výlet

v turistické oblasti
podle průchozího místa
podle typu aktivity

Kalendář

Reklama





Copyright 2007 - 2026 Cykloserver.cz |