Můj milý deníčku aneb Železné hory, Manitou s námi
6.8.2007 16:49
28. července 2007 jsem se zúčastnil bikerské akce, která se již trvale usadila v mém cyklokalendáři. Dopředu jsem věděl, že budu chtít o závodě něco napsat, ale celý den jsem přemýšlel na co se zaměřit. A tak jsem si to napsal do deníčku:
5:00 Ježiši, kdo vymyslel start v 8.15. To je vražda.
6.45 Sakra ta cesta nějak utekla… Ale kde je nějaká navigace po městě? Prezentace v prostoru Sportovní haly TJ Sokol v pátek od 17:00 do 22:00 a v sobotu od 05:00 do 08:00 hod. Tak to by bylo. Ponožky velikosti 48 v startovní tašce mojí kamarádky. Neskutečný smrad na záchodě, ale zato makovec k snídani u prezence.
8.15 No Tube systém mě zatím nepřesvědčil. Dofukuju asi 20 minut. Startuje se podle plánu. Dobrá pozice na startu je důležitá… Všichni se těší na tradiční sjezd Širokých schodů. Být tam s elitou je výhoda. Snad se nebude padat.
9.00 Závod vede z velké části malebným prostředím CHKO Železné hory. Převýšení na trati 115 km je 2800 m (7!!! občerstvovacích stanic), na trati 50 km (prodlouženo ze 40 km) 2 občerstvovací stanice. Jojo, takovou trasu budu muset v článku určitě pochválit. Jede se tak krásně, od jídla k jídlu. V podstatě každých 15 km něco dobrého. Žádné velké kopce, spíš brdečky a cestičky. Výborný. Každou chvíli jsem bez tlaku v zadním plášti a připadám si jako Onan. S tou malou pumpičkou je to peklo.
10.00 A jsem v pytli. Značení celou dobu parádní (jako jet po žluté dálnici) a najednou po sobě koukáme jak sůvy a hledáme kudy zpátky na trať. Taková bota! Navíc už mi ruply nervy i s No Tube systémem a narval jsem tam regulérně duši.
Kolem trati neustále pokukují ohromné černé ostružiny a švestky. Na pěkný výsledek už to rozhodně nevypadá, takže slézám s kola a zobu jako špaček.
11.00 Stále stahuji další a další lidi. Asi jsem se tím blouděním, foukáním a ostružinama docela zdržel. Občerstvovačky jsou fakt na každé rohu , akorát jsou trochu nejednotné - jednou byl gel, jednou bidon, pak zase meloun a tady pivo... Kdo má pak vědět s čím se tahat?
Počasí se drží na přijatelné teplotě a déšť je taky zatím z dosahu. Značení opět parádní, ale trať začíná být trochu monotónní. Samá šotolina a polňačka, singltrejly kde nic tu nic. Škoda přeškoda, chválím jen prvních 80 km. Mimochodem si myslím, že značení ČS by chtělo sjednotit. Každá hovadina je označená pěti vykřičníky, a ty opravdu nebezpečné úseky v tom přeznačení zanikají.
12-13.00 Už jsem skoro v cíli. Jedu vlastně pořád sám a už mi pomalu dochází chuť šlapat. Před koncem ještě zážitek v podobě parádního průjezdu řekou… Takhle to má vypadat, foťáky cvakají, lidé tleskají, tretry mám umytý. Bomba. Do cíle dojíždím na pohodu - naprosto spokojen. Den se vydařil.
14-18.00 Zázemí nakonec docela v pohodě. Sprchy, krimi zóna, mytí kol, akorát ty záchody…
Musím zmínit naprosto fantastický guláš. Slíbil jsem to na stánku! Výměnou za 3. a 4. porci… Prostě bomba.
Přesně po vyhlášení se strhla šílená bouřka. Než jsem došel k autu, odlétly všechny stánky a mám pocit, že i pár pořadatelů.
Jindra Volnýfoto: www.KTfoto.com
Související články
Žádné související články
Fotogalerie
Žádné fotogalerie