Víkend v Leštině – nebo i víc?
3.9.2007 13:17
Návrh pořadatelů – můžete dojet už ve středu před závodem – ubytování ve stanu na hřišti – to se jen tak někde nevidí. Nevím, kolik lidiček nakonec využilo této lákavé nabídky, ale bylo vidět, že trať mají nejen místní borci dobře natrénovanou.
Všem, co přijeli na tento maratón poprvé udělalo radost zavádění do parkovacích míst. Leština není veliká, a to víc je nápor pro místní nálet tisícovky cyklistů. Pořadatelé však postavili své hlídky, auta postrkali do bočních uliček tak, aby ta vřava překážela co nejméně.
Pořadatelé vyhrožovali kompletním uzavřením přihlášek už v 9:00, ale v naprostém klidu a pohodě probíhalo přihlášení všech, kdo chtěli jet. U stolečků čekalo na závodníky potěšení v tašce od sponzorů, kterým tímto patří velký dík. Každý účastník nalezl cyklocomputer Echo a sáček s vločkami tzv. ihned na schrupnutí. Ti, co se přihlásili včas, pak i pěkné tričko.
Stánků kolem dostatek, takže čekání na start si mohl každý zpříjemnit ať již koupí nového bagu od Authora, či ponožkami bez zápachu od Klimatexu. I když po závodě asi nevoněly žádné…
Konečně je tu start. Vyjíždíme ve vlnách, pořadatelé zatarasili průchody před peloton (asi aby závodníci s čipy nezpůsobili zmatky), takže my ze zadních pozic jsme ochuzeni o kouzlo čela pelotonu. Moderátor Rádia Haná i pořadatelé se snaží navodit příjemnou atmosféru, což se jim daří a je tu jedenáct, vyráží první část 158 borců na 80 km. Dalších deset minut, dalších 465 závodníků vyráží tentokrát na 50 km trať. Zbývá už jen necelá dvoustovka třicítkařů. Krásně ohraničená trať vyráží Leštinou a po skoro jediném silničním úseku dojede do Hrabové. Ještě kousek asfaltu a trať začíná stoupat do kopců, a už je jasné, kde je ten 4 km kopeček pro zahřátí na roztrhání startovního pole.
Výhledy, lesní cestičky, polní cestičky – no ráj to horálisty. Kousek asfaltu v Brníčku rozdělí ty úplně nejvíc chvátavé. Čeká tu lákavé občerstvení. První projíždějí spíš bez povšimnutí, ale na ostatní čeká ionťák buď v bidonu, nebo v kelímku, sušenky, namazané rohlíky, rozinky, melouny, fit tyčinky, prostě na co si kdo troufne. Po občerstvení totiž následuje pařák v poli – vrch Šeřená má skoro o sto víc, další kopec a slunko pálí jen…
Už tu stojí pořadatelé a chytají – modrá čísla vlevo, žlutá rovně. Za chvíli dojedou i zeleňásci, osmdesátkaři, kteří mají svou trať složenou ze dvou dílů, 30 a 50 s drobnou změnou v nájezdu. Zase nahoru – dolu, lesem – prostě pořadatel ví, kudy má horské kolo jezdit. Kousíček lesního asfaltu a je tu místo, které už jsme jednou viděli – Sv. Josef. Skoro by to člověk z druhé strany ani nepoznal!
Sjezd, na kterém i některý ten 80tkář vzal kolo na ramena a uhání vpřed. Ovšem někteří profrčí, jen se tají dech – no kdo umí, umí. Na startu byla vidět i silniční nebo triatlonová kola a majitelé jim dali čísla – asi umí, mně nezbývá než tiše žasnout. Zmrzlé skály jak čtu z mapy jsou skutečně krásné. Ještě kousek asfaltu, fanoušci povzbuzují vyprahlíky řítící se k cíli objet hřiště a zapíská čip – a je to za námi. Ba ne, není. Teď teprve je čas na stánky a na pokec. Příjemné prostředí fotbalového hřiště, zdarma hlídaná klec na kola – proč hned ujíždět pryč?
Pekaři, kteří tu měli početné zastoupení a pořádali tu své mezinárodní mistrovství připravili ochutnávku ionťáku a házení šipek o ceny. Občerstvení taky nějakou tu chvilku zabere – kolča pomalu dochází, piva Litovel je dost. Gulášek byl asi dobrý, masová směs zajímavá, ale v tom vedru se člověku chtělo spíš pít, pít… Však to také dokázala digitální váha… Na začátku maratonu se mohl každý otitulovat štítek se svou hmotností, na konci pak porovnat co a jak. I tím je Leština jedinečná.
S malým zpožděním začíná dlouhý maratón vyhlašování výsledků – každá kategorie má svého vítěze (i když si ne každý dojde pro cenu), pořadatelé byli šikovní, sponzoři štědří. Pekaři si ve svých kategoriích odnášejí krom diplomu a sponzorských cen ještě blyštivé poháry, ale každý už čeká na borce největší. Výsledky opisovat nemá smysl, kdo tam byl už to ví, kdo nebyl může mrknout zde www.cyklomorava.cz. Vyhlášení se dostalo i handicapovaným cyklistům – a dokonce v závěrečné tombole určené jen jim si odnesli letenky do Evropy se SkyEurope. I nejmladší, nejstarší účastník si užili své štěstí na bedně, týmy, rodinné týmy, prostě všem bylo nakonec fajn. Tombola o ceny překvapila snad každého. Dostat takhle v srpnu brusle – to je super ne? Koloběžka, boty, boby, plyšák - vše našlo svého majitele, prostě sranda jak má být. Těm, co to nestačilo, zahrála večer country skupina k tanci i poslechu – příští rok určitě dojedem zas.
Aikafoto: www.kocian.net a autorka
Související články
Žádné související články
Související publikace
Žádné doporučené mapy
Fotogalerie
Žádné fotogalerie
Odkazy
Žádné odkazy