KED Královehradecká 50 aneb pohled zezadu
6.9.2007 14:06
Polabská nížina, Hradec Králové, místo pro bikery z podhůří Krkonoš zdánlivě nepatřičné. Pesimismus ovšem není na místě. Biřičky na Novém Hradci se již od počátku jevily jako správná volba pro zázemí celého podniku.
Počet startujících nepřesáhl pětset nadšenců, a tak romantický rybník neobložen hlavou na hlavě pouze dokresloval idylku před samotným závodem. Organizace nevázla a startovní výstřel padl, sic nečekaně, leč dostatečně hlasitě.
Výhružky pořadatele týkající se hromadného pádu hned po startu v hlubokém písku se ukázaly jako nepravdivé. O co pomalejší byl start v prvních metrech, v těch druhých si to celý peloton náležitě vynahradil. „Chlapče jsi odvařenej !“ říkal jsem si v duchu a toužebně vyhlížel kopec, který by ostré tempo zpomalil. Marně. Kopec byl na trati snad pouze jeden, ostatní lze považovat za náhražky, které nebylo problémem vyjet i na těžší převody.
Přišla však má osudová chvíle. Při výjezdu jednoho z náhražkových kopců, při přehazování, objevil se pod mým kolem kořen. V tu chvíli sešlo se mnoho sil proti sobě. Přetržený řetěz byl výsledkem. Nejsem ten z bikerů, který by sebou vozil nýtovač, a tak závod v tu chvíli pro mne končí. Přesvědčen jsem do té doby, než mne velmi mile překvapil technický doprovod závodu. Ochota bikera technika byla pro mne spásou a touto cestou si dovoluji mu ještě jednou poděkovat za záchranu.
Bohužel, všech cca 450 bikerů mne mezitím, co se podařilo dostat nýt do očka, předjelo a ujelo. Není co ztratit. Úspěchem bude dojet posledního a nebýt tím na konci výsledkové listiny. Cíl je jasný, jen je ještě 45 km daleko.
Je zvláštní, jak se vám šlape lépe, když „o nic nejde“. Snad nikde jsem si krásy trati tolik nevychutnal jako právě tady. Již první podnik sezóny od MAX1, Alpina Okolo Pardubic, měl při své smůle neskonale pěknou trať, ale zde mne některé technické pasáže vyloženě nadchly.
Přes svůj značný handicap časové ztráty se mi podařilo dojet několik jezdců, některé i z vlastního týmu BAC BAKAKO ZV80. Bonbónek na závěr prvního kola, a tedy poloviny závodu, byl brod par excelence. Kdo nemá rád vodu není biker! Tímto heslem se řídil početný dav diváku lemující břehy potoka, přes který vedl zmíněný brod. Osobně jsem pro každou špatnost, ale vody bylo přece jen hodně, kdo se v pedálu neudržel a ztratil balanc, měl co dělat aby se neutopil.
Do druhého kola již vjíždím s klidným svědomím. Poslední nejsem a doprovod elitních jezdců, kteří by mne tzv. udělali o kolo jsem také nepocítil. Druhé kolo už je daleko rychlejší, člověk ví do čeho jede a podle toho vyvíjí tlak na pedál. Rychlosti kolem 32-36 km se na displeji objevují velmi často, a tak mohutnou ztrátu z počátku závodu stahuji na docela slušný výsledek.
Ten předvedli i organizátoři závodu. Trať byla velmi dobře značená a atmosféra závodu také výjimečná. Hlavní výhra v tombole pro kolegu v týmu to celé jen podtrhla. Tým BAC BAKAKO ZV80 tento závod vřele doporučuje hbitým (nejen) nováčkům v MTB.
Za tým BAC BAKAKO ZV80 Honza Kašparfoto: www.okolohradce.cz a autor
Související články
Žádné související články
Fotogalerie
Žádné fotogalerie