Bláznivé Cross Country proti všem!
4.10.2007 11:23
Vítr, voda, bahno, únava a chlad byly prvních pár kilometrů nepříjemným společníkem pro každého bikera na novopacké trati, která se směle svou náročností vyrovná daleko známějším mtb maratónům.
Stalo se již tradicí, že tento závod provází bláznivé počasí a účastní se ho jen ti nejotrlejší šílenci na horských kolech. Nová Paka je městečkem v podhůří Krkonoš a trasy 51 km a 34 km závodu jsou vedeny výhradně v kopcovitém okolí. Převýšení 1395 m na dlouhé trati podporuje výjezd na zříceninu hradu Kumburk a rozhlednu Tábor. Naopak sjezd Kozákov vzbuzuje obavy.
Většina členů našeho týmu se rozhodla pro kratší variantu závodu a nutno dodat, že volila správně. Již po třetí se nad novopackým atletickým stadionem prohání mračna a dešťové kapky občas upozorní na možnost vydatného deště, který v předešlých dnech připravil na závodníky doslova bahenní lázně.
V 11:00 je odstartováno. Na sedm desítek jezdců se vydává na trať. Zaváděcí kolečko náměstím T.G.Masaryka a první pády na trati. Budoucí vítěz díky pádu ztrácí dočasně kontakt se špičkou pelotonu. Já mezi tuto špici nepatřím a až do výjezdu na Kumburk se cítím jako tato zřícenina. Unavené nohy po předešlém firemním večírku mne nutí často zvolnit a výkon v průměrné rychlosti rychle klesá.
Bahno střídá bláto a sem tam nějaký ten kluzký kořen zpestří nejeden singl track. Ostrý nárazový vítr mne občas zastaví nad hladinou kaluže. Přírodní i jiné síly se na mě v tomto závodu vyloženě vyřádily. Teprve sjezd z Kumburku mi dodává toliko potřebný jezdecký adrenalin. Volím nejprve obezřetný takřka trial sjezd, pád na zem. Zrychlím, domnívaje se, že nestačím ve vyšší rychlosti uklouznout na proradných kluzkých kamenech, druhý pád na zem. Otlučen a sedřen konstatuji, že sjezd z Kumburku není trasou pro novopečené otce od rodin.
Mezitím co já se vyrovnávám s nástrahami trati pod zříceninou, špička závodu už pravděpodobně po vydatné občerstvovačce dojíždí zbylých pár kilometrů závodu. Opouští mne nervozita, na bednu to už nebude. Trať si začínám doslova a do písmene vychutnávat. Všudypřítomné bahno občas přes svůj dech skutečně ochutnám a moc dobré není. Kola se boří čím dál hlouběji a ke konci závodu nevím zda vážím víc já a nebo kolo obalené do bláta.
Možná i díky této váze jsem v závěru závodu zažil něco, na co budu dlouze vzpomínat. 3 km před cílem a poslední singl sjezd na trati, přede mnou dva „eliťáci“ a já za nimi. Čím dál tím blíž, blíž a blíž. ONI MNE ZDRŽUJÍ, ONI SE MI PLETOU, tak nevím, bylo to tou váhou a nebo jejich vyčerpáním z dlouhé trati?!
Závod v Nové Pace patří k třešince celé sezóny týmu BAC BAKAKO ZV80 a vřele ho doporučujeme všem fajnšmekrům bikingu. Kdo tento závod nezažil, neuvěří a příště pojede i PROTI VŠEM názorům, které vykreslují tento závod bláznů.
Za tým BAKAKO Honza Kašpar
Související články
Žádné související články
Fotogalerie
Žádné fotogalerie