Startuje se z Rožnova pod Radhoštěm 14.6. ve 12 hodin, takže i v den závodu lze přijet relativně zdaleka. Z pod oblouku na dlouhou trať vyráží 230 kousků, které čeká 58 km s 1730 m převýšení. Příjemnou alternativou pro línější je poloviční porce, která přiláká téměř stejný počet. Letos naprosto fantastické počasí, příjemná dvacítka s polojasnem. Rozhodl jsem se pro delší variantu mírně výletním stylem, přeci jenom letos toho moc najeto nemám, zato vlastním plán: první občerstvovačka koláčky, druhá pivo, třetí ovoce. V poledne se tedy zakousávám do prvního stoupání na Velký Javorník, kde je horská prémie. Ačkoliv výjezd střídají i pěkné kratší sjezdy, zdá se, že 12 km jen stoupáme. Špunt nehrozí, první 4 kilometry převažují zpevněné cesty a v kopci si ihned najde každý své správné místo.
Po Javorníku přichází odměna za kopec a 12 km do Rožnova pokračujeme ve sjezdech či po hřebenech, prostě paráda. Maximálka 75, což na MTB nebývá zvykem. Občerstvovačka přichází akorát včas, ale kde jsou koláčky? Co můj plán? Tlačím tedy spoustu ovoce a mířím na pivo. Určil-li Javorník, kdo má kolik síly v kopcích, výjezd pod Radhošť je už i o psychice.
Dalších 15 kilometrů člověk postupně stoupá k oblakům a druhá občerstovačka je velmi vhodně umístěná ve dvou třetinách Radhoště na chatě Mír. Kdo si špatně rozvrhne síly, padá zde hlavou mezi melouny (jako pořadatelky taky dobrý, ale myslím ovoce) a dává delší meditační pauzu. Mě začaly ve stoupání pobolívat ledviny, ovšem podávají mi zde vytoužené pivo a já jak znovuzrozený pokračuji vzhůru. Následný skvělý sjezd patří k technickým. Někteří tvrdí, že si zde vyklepali plomby ze zubů, ale kdyby si odemkli „vidlu“, spatřili by i nádherná panorámata.A jsme v Bacově: třetí občerstvovačka a hlavně poslední zákusek. 2 km se 150 metry převýšení. Díky mému pohodovějšímu pojetí závodu jsem si ale opravdu smlsnul a stíhám i hecovat ostatní, kteří nejsou tak dobře občerstveni. Do cíle si vychutnám poslední sjezdy, závěrečný singl trek a přejezd po golfovém hřišti mezi golfisty. V cílové rovince se dokonce hecnu, předjedu 3 kousky, pouze jedno Valašské hovado (pozn: jedná se o název týmu) mi ukáže záda.
Cíl v kempu nabízí příjemný stínek, ale především několik nevídaných překvapení. Mimo to, že v nabídce je i vegetariánské jídlo, což bývá už obvyklé, tak se nečeká na jídlo ani na pivo, takže bez problému lze sníst jídlo i s nápojem. Kdo během závodu nechytil křeč, může poté oběd promíchat na eurotrampolínách, případně na jiných okolních atrakcích (x-jumping, lanové centrum, bazén). A závěr patřil tombole, kde se spíš mohlo losovat, kdo nic nevyhraje. Dostalo se i na mě!
Z výsledkového servisu stručně, protože já u toho nebyl, když dojeli: 1. Brož Matěj (Alve MTB Veřovice) 2:24:09 , 2.Bachman Milan (PELL´S TEAM) 2:24:11 – to zamrzí takové 2 sekundy a 3.Soukup Petr (GALAXY GS Jistebnice A). A neměl bych se chlubit, ale v cíli byla dřív než já i Jana Ševčíková z Biku za 2:53. Pořadatel prostě opět na organizaci zapracoval. Na příští rok mi přislíbil opět i koláčky na první občerstvovačku - prý je vloni nikdo nechtěl, ale pro mě tam prý budou, pivo už nepěnilo a do příštího roku vymění i kuchaře na guláš. Na trati přibyli další pořadatelé, stránky závodu velmi vydařené a Beskydy naštěstí stále zůstávají krásné. Prostě do Rožnova na Petyšu má cenu dojet.
Tonda Liebel
















