Česká verze English version
Cykloserver.cz

Aktuality

OkoloLiberce, rychlý a pohodový závod

11.5.2010 11:30

Na novou cyklosérii jsem byl opravdu zvědavý. Liberec byl navíc prezentován jako organizačně dobře zmáknutý. A prezentace kupodivu nelhala. Jen toho asfaltu, kdyby ubrali.

Bookmark and Share

  • Atmosféra před startem

Dojeli jsme do Vesce hodinu před startem. Nedávné mistrovství světa v lyžování mělo i pár pozitivních stránek. Areálek je pro sportování vybaven náramně, parkovací plochy excelentní, zázemí ucházející a také lidi si sem evidentně zvykli chodit – diváků bylo požehnaně. Nová Cyklomaratontour série zase nalákala spoustu jezdců.


Takhle brzy jsme s Nikolou na startu už dlouho nebyli. Notorický louda Niky pravděpodobně vůbec nikdy. Na všechno jsme měli času dost. Prohlédli jsme si stánky s tematickým cyklozbožím, no a na start jsme se tak tradičně dostali na poslední chvíli. Ještě jsem popojel do čela a pořídil památeční foto favoritů, které takto zblízka již dneska neuvidím. Niky mi pohlídal pěkné předposlední místo ve startovním koridoru, takže jsem na tom nebyl nejhůř a mohl se těšit na předjíždění.

  • Jedeme

Výstřel a už se jede. Zkraje se u nás vzadu i popochází, ale opravdu jen chviličku. Odsprintujeme si třistametrů silničky, odbočujeme vpravo a po louce míříme přes nejvyšší kopec areálu zpátky na běžkařskou asfaltku. Ale i ten kousek stačil, aby se pole trochu roztrhalo. Využívám větších zkušeností, proplétám se postranně, Nikyho nechávám za zády a posouvám se výrazně vpřed.


Na asfaltce překonávám 50 km/h, prudký výjezd nás trochu zpomalí a už si to zase fičíme do lesa. Tam však ouha, lesní stezka kapacitou nestačí, a tak pěkně na kašpárka krokem do kopce, který se postupně utahuje. Po chvíli slézám. Šlapat tímhle tempem se nevyplácí. Nahoře zpátky do sedla a tradá lesem dolů. Tam se napojujeme na trasu, kterou znám velmi důvěrně z místního závodu MTB 24h. Jediný rozdíl je, že jedeme opačným směrem.

  • Kopce, sůl cyklistiky

A stoupáme. A stoupáme. Hódně dlouho. Po kilometru najíždíme na asfalt, ale stoupá se dál. Přejíždíme přes Fibich, míjíme Jeřmanice a nejprudší stoupání nás potrápí po 6 km v serpentinách v Javorníku. Tam mě předjel Niky. Po dosažení vrcholu Javorníku (683 m n.m.) konečně opouštíme asfalt a po cestě kolem pole spadáme k lesu. Nikyho se mi po kilometru pekelného sjezdu podařilo hladce předjet a díky pomalejším jezdcům jsem ho nechal daleko za sebou. V zatáčkách ve mně trochu hrklo. V-brzdy s paralelogramy sice brzdí dobře, ale přece jenom zdaleka nemají účinnost hydraulických avidů, na které jsem za léta zvyklý. Svého závoďáka jsem totiž tentokráte musel kvůli prasklé trubce na zadní stavbě oželet a jel jsem na 8 let starém Sugarovi. Toho mi sice kamarád Pendolíno výborně vyladil, ale přeorientování mi přece jenom pár kilometrů trvalo.

  • Žehlení asfaltu

Po dvoukilometrovém sjezdu najíždíme na asfaltovou cyklostezku vedoucí podél dálnice zpátky k Liberci. Jedeme po ní předlouhé 2 km. Dojíždí mě vyšvihaná bikerka zavěšená za svého vodiče. Drží si tempo kolem 33 km/h a mám co dělat, abych je v mírném protivětru uvisel. Vyplatilo se, ale v kopci skrz Jeřmanice mi stejně ujíždějí.


Za Jeřmanicemi podjíždíme dálnici a ještě si trochu (asi tak 3 km) zastoupáme až k Milířům. Míjíme Císařský kámen (637 m n.m.), následuje sjezdík a prudká stojka, kterou tlačím od samého začátku. Když už jsem pěšák, tak vytahuji foťák a snažím se vyfotit Nikyho, který mě dojel. Jenže právě proto, že on opravdu do toho krpálu jede, to nestíhám a spokojuji se s fotkami ostatních tlačících. Nahoře na kopci jsme naštěstí odměněni solidně zásobenou občerstvovačkou. Hnán sportovní rivalitou, nechávám dobroty stát a spokojuji se jen s banánem. Odtud se dlouho sjíždí, ale Nikyho ne a ne dojet.

  • Nikyho pád

Znovu jedeme po trase 24h. Je fajn vědět, kde čeká jaká zatáčka, brod nebo kořeny. To se výborně hodí při předjíždění. Najíždíme na asfaltku a další kilometr stoupáme. Nikyho mám už na dohled a pomalu se mu v takřka spinningovém runningu blížím. Zbývá už jen 50 m, když začíná sjezd. Lesní cesta tvořená vyjetými kolejemi po lesních strojích se kroutí a je posypána kameny. Daří se mi předjíždět úplně parádně, ale přece jedu s trochou opatrnosti. V tom vidím Nikyho jak stojí u kola a vytahuje ho z díry. Stihnu akorát křiknout zda je vše OK. Dozvídám se, že končí, ale nevím proč. To už jsem pěkný kus od něho a mám co dělat abych tu divokou jízdu s otočenou hlavou srovnal. Až v cíli se dozvídám, že Nikola šel přes řidítka, kvůli pomalejšímu jezdci, kterého se snažil předjet v hůře sjízdné stopě. Pád sice velice šikovně ztlumil rukama, ale asi mu ještě nikdo nevysvětlil, že nemá vrážet natažený palec do tvrdé země. Po prostudování nalomené kosti pod rentgenem na to už asi přišel a příště se spokojí s obvyklejším parakotoulem.

  • Druhé kolo, na jistotu

Vjíždíme zpátky do Veseckého areálu. Ještě objet louku, vystoupat zpátky do prostoru startu a cíle a šup do dalšího kola. Hodina dvacet za mnou, mám toho celkem dost. Bylo to sice hodně asfaltové, ale také kopcovité a jel jsem s intenzitou, na kterou ještě nejsem letos zvyklý. Ve druhém kole se už nebudu nahánět s Nikolou, takže se snažím trochu šetřit.
Jenže to zase ztrácím pozice a po prvním kopci v lese nezbývá než zase přidat nasazení, abych neztrácel. Kopce si tedy opět vychutnávám střídavou jízdou ve stoje a usilovným kroutěním ochabujícími nohami v sedle.

  • Taktika nevyšla

Po přejetí, spíše tedy přeplahočení Javorníku se ve sjezdu na mě dotahují dva dobře vybavení týpci. Dle vyholených nohou evidentně silničáři. Dostávám znovu nápad, jak si trochu polepšit. Věším se za ně a na následujících rovinkách se chci nechat po silničářsku vyvézt v závětří. Jenže chlapci to jedou piánko jako na tréninku. A taky že jo. Po chvíli si začnou povídat, zatímco já za nimi funím. I tak mě vlažné tempo nebaví a jdu před ně a sám tvořím tempo. Oba okamžitě chytají můj hák. V Jeřmanickém stoupání je však překvapivě utrhávám.

  • Mňamka a stupňovaný finiš

Stojku před občerstvovačkou opět tlačím (a fotím). Tentokráte si však doplňuji camelback a dopřávám si snad všech dostupných dobrot. Rozinky, kandované ovoce, banánek, koka koula, kokoška, šátečky,… Mňam, ale už je čas dát se znovu na cestu. Ono totiž mít občerstvovačku sedm kilometrů před koncem, do kterého se navíc klesá, není asi úplně domyšlené. Ale nešť, najíst jsem se již moc potřeboval. Startovat závod hodinu před obědem taky není úplně optimální.

 

Ve sjezdech jsem si odpočinul a ke konci se snažím zmáčknout a vydat ze sebe poslední zbytky sil. Celkem se to daří, předjíždím nazpět všechny, kteří občerstvení odbyli. Znovu poslední táhlé stoupání, „Nikyho“ sjezdík a už se hrneme do areálu. Před sebou vidím 4 jezdce. Tři z nich se mi postupně daří předjet, jen toho posledního už nezvládám a dojíždím 2 metry za ním do cíle móc a móc utahaný.

  • Výsledky a zhodnocení

Utahaný, ale spokojený. Vydržel jsem a za výkon se stydět nemusím, přestože to na první půlku v pořadí nestačilo. Čas 2h 50 mě zařadil na 164 místo ze 304 dojetých jezdců a jezdkyň. Průměr něco nad 19 svědčí o rychlém průběhu i při 1700 m převýšení. Nic to ale není proti vítěznému Tomáši Vokrouhlíkovi, který se dostal pod 2 hodiny a průměrně tedy musel jet těsně pod 30 km/h. S odstupem 3 minut za ním skončili Petr Benčík (2:00:19) a Michal Bubílek (2:00:28). Ženám kralovala nestárnoucí Ilona Bublová, která se s časem (2:35:59) těsně vešla do první stovky absolutně a Šárku Vejvodovou za sebou nechala pět minut. Kompletní výsledky naleznete zde >>.

 

A jak hodnotím závod celkově? Opravdu dobrý. Sice nic mimořádného, ale fakt dobrý. I díky sponzorům bylo všeho dost, dokonce více než na jiných závodech. Organizátoři měli perfektně značenou trasu a snažili se příkladně. Takže nezbývá než věřit, že se takto vyvede i zbytek Cyklomaraton tour serie. Už 16.5 se jede další kolo Okolopardubic.


PS: Jen toho asfaltu, kdyby bylo příště méně, výrazně méně. Děkuji.

 

Pavel Macháček

Diskusní fórum pro: "OkoloLiberce, rychlý a pohodový závod"

Názor Autor Datum a čas
V diskuzi zatím není vložen žádný příspěvek.

Fotogalerie

Žádné fotogalerie

Reklama



Tipy pro Vás

Galaxy série
 
SHOCart liga - seriál MTBO závodů pro veřejnost
 
Kolo pro život
 
Your Maps
 
FOR BIKES - veletrh cyklistiky Praha
 
BikersStickers.com
 
Locus - nejlepší mobilní aplikace s mapami SHOCart
 
Nanoprotech

Partneři

SHOCart - outdoorové mapy všeho druhu Cykloturistika Acepac - bikepacking equipment Česká Mountainbiková Asociace Rychlebské stezky Cyklisté vítáni - síť certifikovaných zařízení pro cyklisty

Najdi tip na výlet

v turistické oblasti
podle průchozího místa
podle typu aktivity

Kalendář

Reklama





Copyright 2007 - 2026 Cykloserver.cz |