Česká verze English version
Cykloserver.cz

Aktuality

Královská dřina odměněna

2.6.2010 11:08

I letos jsem jel Krále a i letos mě uspokojil. Trať, pořadatelé, ale nakonec i počasí byli výborní.

Bookmark and Share

  • Obavy před startem

Vloni bylo při závodu hrozné počasí. Déšť, bláto, zima…a to mi výsledkově svědčilo. Letos bylo mnohem lépe. Jenže spousta lidí se bála. Nocování v mokrém kempu u koupaliště, blátivé trasy, hlubokých brodů… Prostě dojelo jich tentokráte výrazně méně. Například na dlouhé královské trase (tu jako jedinou uznávám) stálo v sobotu ráno (7:30) kolem 600 nebojsů, což bylo oproti loňsku o více než 150 slabčáků méně.


Já měl popravdě také obavy. Ani tak ne trasy, kterou mám od 97. roku minulého tisíciletí projetou asi tak 13x. Spíše vlastní kondice, protože na bajku jsem za poslední měsíc seděl dvakrát. Také jsem si nebyl jist, jak mi sedne zapůjčený testovací Specialized Epic. Má sice vlastní mozek (tlumič Brain), ale šlapat na něm budu prvně a řadit se Sram systémem také.

  • Start zepředu

Vloni jsem zajel v marastu lehce nad 7h a umístil se jako 105. celkově. Díky tomu jsem u prezentace (chválím - tentokrát byla opravdu blesková) vyfasoval červený pásek na ruku a ráno se mohl v klidu zařadit do první vlny. Tedy spolu s 200 dalšími jezdci, ale i tak to potěší a dodá na klidu.

 

První vlna. Brzy se pojede a je to tu samý nabušenec

 

A už je tu osudové zvonění na největší městský zvon a startovní výstřel. Prvních 50 m jedu přískoky vpřed. Pak mineme měřící pásy na silnici, řadíme těžší a těžší převody, nabíráme rychlost a hrneme se po asfaltu ven z Klatov. Tentokráte pořadatelé zvolili delší silniční úsek, takže do terénu se dostáváme po nějakých 6 km. Průměrka 34 km/h potvrzuje zběsilé tempo a snahu držet, ale spíše ještě vylepšovat pozici.


Úvodní stoupání za Čínovem a pak i za Hošticemi celkem zvládám. I tak mi dochází, že takto to nemůžu drtit pořád. Ještě v solidním tempu se vyškrábu na kopec Drkolná (710 m n.m.). V následujícím nádherném sjezdu poprvé sjíždím kamaráda Haua: „Zase jsi si nepořídil pořádné pláště?“ „Zase ne“ … a už jsem fuč. Moje pláště sice také nic moc, ale techniku na blátě mám zmáklou a kolo se až na přední tvrdší vidlici chová ve sjezdu i v blátě velmi obstojně. Škoda proto, že pořadatelé v podstatě zarovnali průjezd úsekem motokrosové tratě v Hradišti na 20. km. Minulý rok jsem si zde krásně skočil na hrbu, ale také jsem tam zaznamenal pár karambolů. Škoda, mohlo to být zpestření a škola pro začínající. Další 4 km co Chlístova sjíždíme technickými sjezdy. Opět se posunuji dopředu. Z dobře sedícího Spešlu mám radost, kterou mi trochu kazí jen vyklepané ruce a ramena z rychlého zdolávání příčných rigolů s příliš tuhou vidlicí.

 

První tlačba

 

Občerstvovačku v Chlístově míjím a už v dalším výjezdu na Boudovku (710 m n.m.) celkem ochotně tlačím. Předjíždí mě Vašek, který má letos výrazně více natrénováno a taky lehčího, lepšího a odladěnějšího bajka. Především ale evidentně více bojuje. To já si to spíše užívám a naplno makám už jen chvílemi. Přecházím tedy na úspornější, ale pořád velmi rychlé tempo, v kopcích s tepovkou na hranici kyslíkového dluhu.

  • Ztráta sil

Už v následujícím prudkém stoupání na Javoří se definitivně vzdávám možnosti Vaška nějak pronásledovat a takticky vypouštím několik dalších kilometrů, abych se nějak srovnal. K tomu mi tedy moc nepomáhají hluboké brody v Nemilkově. První dávám jen do půlky. Ani tak ne proto, že bych šetřil náby, což je dle mého blbost a zbabělost, ale jelikož jsem jím byl tak nějak zaskočen a nestačil nabrat rychlost.


Za brodem mě předjíždí skupinka, v níž jede i kamarád Dušan. Společně dojedeme k dalšímu brodu zpátky přes říčku Ostružná. Tentokráte ji téměř zdolávám. Nebýt zpomalení díky seskakujícím jezdcům přede mnou, určitě bych projel. Takto musím na poslední dva metry po svých. A zbytek následujícího 200 m kopce také. Aspoň, že je tu brzy občerstvovačka v Braníčkově. Zde si dávám své první pivko, a to mě dává dokupy.

  • Druhý dech

A už bylo na čase. Díky vlažnějšímu tempu jsem se dost propadnul pořadím. V následujících táhlých výjezdech po rozdělení tras se snažím mobilizovat síly. A docela to jde. A překvapivě dobře. Ušetřená energie a patrně i kombinace pivo+rozinky dělají divy a postupně sjíždím jednoho jezdce za druhým. Na stoupáních po loukách se objevuje slunce a docela to hřeje. V dálce zahlédnu Haua a dnes již po třetí se mu blížím. Před zdoláním nejvyššího bodu trati Svinenského vrchu (970 m n.m.) to ještě nestíhám, ale v následujícím sjezdu jdu opět před něho. Bohužel zrovna v úseku, kde se prudce točí doprava. A my to nestihli a oba jsme přejeli. Hned zastavuji a vesele na něho pokřikuji. Je nějaký zblblý, protože v dálce zahlédne jezdce v kopci pod sebou a jede za nimi. Asi si to chtěl nějak zkrátit, ale v cíli mi to hodně vyčetl.

Já už tlačím, někteří se drží v sedle.

 

  • Srážka a hádka

Smích mě krátce nato přechází, neboť jsem svědkem srážky jezdců a následné nechutné hádanice. Jezdec za námi se nechal poplést naším přejetím odbočky a jeho (ne)pozornější kolega ho při odbočování smetl z trati. Když se oba posbírali z křoví zpátky na nohy, začal na viníka nehody sprostě pokřikovat třetí bajker. Viník mu odpovídal v podobném, byť mírnějším tónu a hádka se pěkně rozvíjela. Snažil jsem se je uklidnit, že se přece nic tak hrozného nestalo a chybka se holt stane každému, ale hádali se i po nasednutí. To, čemu bych se jindy smál, mi díky stupňující se agresivitě pěkně zkazilo lepšící se náladu. A navíc mi krátce nato oba ujeli.

  • Opět zpomaluji

Po sjezdu jsem se ještě jakž takž vyškrábal (víceméně na kašpárka a po svých) na druhý nejvyšší bod Ploštiny. Jenže to už zase bylo na ručník do ringu a já někdy kolem 70. km začal uvažovat, zda pro mě takovéto náročné závody vůbec mají letos smysl. Setrvačností jsem se protrápil k poslednímu a největšímu brodu přes Úhlavu. Pasivně jsem ho prošel a ve vodě alespoň umyl kazetu, na které začal střílet řetěz.


Brod v Nemilkově - voda ve foťáku udělala své

 

Úplně zbytečně. Následující 2-km průjezd promáčenou loukou mi kazetu znovu zanesl a mě ubral další síly, navíc na mě začaly přicházet křeče a pobolívat mě zádíčka. Naštěstí už tu je nejkomfortnější poslední občerstvovačka v Běhařově. Předávám kolo k zaparkování a umytí ve stojanu k tomu určeném. Já dostávám pivo a šáteček. Vymytý řetěz zase tolik potřebný olej. Blaženě si sedám na přistavenou židli a blahosklonně dovoluji obsluze umýt mi brýle. Po chvíli svoluji i k dalšímu pivečku a pozoruji cvrkot na place. Paráda, před hasičskou zbrojnicí se odehrává servis a'la F1 a obsluha a'la Familia.


V tom vidím, jak občerstvovačkou doslova prolétává kamarád Libor se sklopenou hlavou, jakoby místní lákadla snad ani nechtěl vidět. To mi zkazil náladu. Ale zase ne tolik, abych v klidu nedopil další pivko, nezakousnul banán a s plným žaloudkem se nevydal na zbývajících 16 km.

  • Vyčerpávající závěr

A byly to náročné kilometry. Hnedle za Běhařovem se jedou tradiční velmi těžké úseky na podmáčené čerstvě posekané louce. Řadím třetí i druhý nejlehčí převod a mám co dělat abych to ukroutil. Je to snad nekonečné. Pak příjde prudký sjezd do Dlažova. Do rukou mě díky tvrdé vidlici chytají křeče a občas musím řídit jednou rukou, abych jim na střídačku ulevil. A je tu konečně konečné 6 km úmorné stoupání na Bítov. První úsek k asfaltce ještě jakž takž, ale potom ta hřebenovka. Opravdu královské loučení s kopci.


Na konci obce Struhadlo je už léta neoficiální místní občerstvovačka, kde rodinka příkladně fandí a nabízí pití. Silnější slečna si všimla mého utrápeného a protaženého obličeje a potlačila mě do kopce snad 50 m. Velice děkuji a věřím, že pokud to takto ještě několikrát zopakuje v takovémhle tempu, bude příští rok jako proutek.


Posezení u pivka na občerstvovačce v Běhařově

 

A už je tu konečně vytoužené klesání. Pouštím to bez respektu nejprve z několika prudkých a kamenitých zlomů a posléze po táhlých sjezdech na loukách až do Klatov.

  • Finiš a výsledky

Před cílem si ještě trochu zaspurtuji. Asi kilometr, kilometr a půl se přetahuji s dalšími 8 jezdci o pozici, abych se umístil na pěkném třetím místě. Tedy z těch osmi, celkově jsem dojel 198 v čase 6:46:49. To je sice o čtrthoďku lepší než vloni, ale taky o více než 2 hodiny horší než čas vítězného Ondry Fojtíka. Ten zvítězil ve slušném čase 4:37:28 s náskokem 3 minut před Tomášem Kozákem a 17 minut před třetím Markem Pokorným. Ženám kralovala Jindra Bejstová (5:41:39) , která s přehledem zdolala Evu Haškovou (6:18:30) a Leonu Buškovou (6:46:23). Podrobné výsledky jsou zde.

  • Pár slov na závěr

V cíli byla opět uvolněná atmosféra. Pořadatelé připravili kvalitní gulášek i jeho zdravější variantu (ani nevím co, nezajímalo mě to, stejně jako většinu). Probíhal bohatý doprovodný program a bajkeři si mohli kolem dokola vyprávět vše co je potkalo, zaujalo a vůbec vše, co je zajímá. I já toho probral s několika známými dost a dost. A shodli jsme se, že přestože je  Král masovka, je to setsakramentsky dobrá masovka a taky kultovka a vůbec nevadí, že se sem nahrne velmi různorodý dav. Vždyť Šumava za to stojí a oni zase stojí o to, poprat se s kopci a sklonit se před Králem a jeho dvořany = to je taková přiblblá jakoby básnická licence, ale měl jsem na mysli dobrý závod a vynikající pořadatele.

 

Nezamlžené fotky kamaráda Vaška Brože najdete TADY >>

 

Pavel Macháček

Diskusní fórum pro: "Královská dřina odměněna"

Názor Autor Datum a čas
V diskuzi zatím není vložen žádný příspěvek.

Reklama



Tipy pro Vás

Galaxy série
 
SHOCart liga - seriál MTBO závodů pro veřejnost
 
Kolo pro život
 
Your Maps
 
FOR BIKES - veletrh cyklistiky Praha
 
BikersStickers.com
 
Locus - nejlepší mobilní aplikace s mapami SHOCart
 
Nanoprotech

Partneři

SHOCart - outdoorové mapy všeho druhu Cykloturistika Acepac - bikepacking equipment Česká Mountainbiková Asociace Rychlebské stezky Cyklisté vítáni - síť certifikovaných zařízení pro cyklisty

Najdi tip na výlet

v turistické oblasti
podle průchozího místa
podle typu aktivity

Kalendář

Reklama





Copyright 2007 - 2026 Cykloserver.cz |