Česká verze English version
Cykloserver.cz

Aktuality

Extrémy v Mostu

26.5.2011 14:08

Namotat přes dva tisíce výškových metrů jen na dvou kopcích? Projíždět superostré zatáčky mezi stromy vzdálenými na délku řidítek v kopci s pekelným sklonem? Dosáhnout úžasného průměru 12 km/h? V Mostě jsme prostě skládali bajkařskou maturitu!

Bookmark and Share

  • Už se těším

O tomhle závodu jsem slýchával i četl poměrně dost – prý je to dost jiný a hodně náročný závod, kde nejde jen o natrénované kilometry, ale i o techniku a odvahu. Jezdím už hodně dlouho a preferuji náročné maratony, tento mi však až do letoška nějak unikal. Prostě jsem se těšil.


Na Mostecké závodiště zvané hipodrom jsem dojel dvacet minut před startem. Tak tak jsem stihnul sestavit kolo, převléknout se a dojet na start. V tom kalupu jsem nestihnul ani naolejovat řetěz, jak jsem si plánoval. Dvě minuty do startu a ještě fotím cca třistahlavé startovní pole a eliťáky vepředu. Potom se poslušně řadím na konec fronty hned vedle kamarádů ze spolku Pekáč.

  • Začátek v pohodě

Start. Kupodivu se nikdo nehrne bezhlavě vpřed. Dost značný rozdíl oproti minulému týdnu na startu Kolopro v Mladé Boleslavi. Ne že by se nikdo nesnažil, ale jelo se tak nějak rozvážněji, většině bylo jasné, že v prvních kilometrech se to tady nerozhoduje a hlavně se nijak neohrožuje. Prvních deset kilometrů jsme jeli dost svižně otevřenou krajinou po polňačkách a průměrku jsem měl hodně přes dvacet. To se záhy změnilo.

  • Extrém

Následujících 40 kilometrů mělo výrazně jiný charakter. Jezdilo se nahoru a dolů po úzkých lesních cestičkách, občas proložených nějakým tím padlým stromem. Podle výškoměru jsme neustále oscilovali mezi 250 a 410 metry nad mořem. Snad třetinu trasy jsem ve stoupáních absolvoval na kašpárka (=nejlehčí převod) a i ten mi občas nestačil a mnohokrát jsem tlačil. Některé zatáčky byly opravdu vychytané: v prudkém kopci měly občas rádius výrazně větší než 90°. Občas jsem se do ní se svojí devětadvácou neposkládal, když jsem se pokoušel o řízený smyk. Dvakrát jsem vzal ramenem strom na vnitřní straně zatáčky jednou jsem to do stromu bolestivě napral bokem. Asi třikrát jsem šel přes řidítka.


Po deseti technických kilometrech jsme se dostali k nádrži Matylda, kde jsme znovu mohli roztočit pedály. Jeli jsme v mírném protivětru dost přes 30 km/h. Jedné baterce jsem tam pomohl dotáhnout skupinku osmi jezdců a všichni společně jsme přijeli k prvnímu bufetu. Bohužel byl tím pádem dost zaplněný a na ionťák a banán jsem musel chvíli čekat. Tím pádem mi všichni zase ujeli a já je musel stíhat osamoceně. Když už jsem je ve stoupání dojel, tak mi začalo rupat v zabahněném řetězu. Chvíli jsem tlačil nejetelný úsek, pak jsme šli do hodně technického sjezdíku a konečně jsem se mohl posouvat před soupeře.

Najednou koukám, přede mnou je šutr, kteří ostatní krkolomně objíždějí. Pouštím brzdy, šlápnu do pedálu, na vršku šutru ještě zapéruji a letím. Pode mnou vidím ležet bajk a zkroucené tělo. Jen udiveně vyjeknu a koukám na smotané děvče, kterému jsem před chvílí pomáhal v protivětru. „Jseš OK?“ ptám se, ale holka se jen svíjí a na dialog to nevypadá. To všechno však probíhá v ostrém a zabahněném sjezdu, není ani šance, že bych tu zastavil a nerozbil si ústa, případně to nezařídil někomu jinému...

  • Defekt a oprava

Tak jedu dál a pod kopcem jsem po chvíli konečně přetrhnul ten přeskakující řetěz. Poměrně v klidu sundávám blembák, brejle a otáčím kolo vzhůru kolama. Nacházím rychlospojku a po nahrazení rozšklebeného článku ji tam bez problému začlením. Trénink z Šely, kde jsem nýtoval dvakrát, se projevil – perfektní oprava netrvala ani pět minut. Mezitím mě to havarované děvče znovu předjelo. Uf, vypadalo to s ní špatně, ale je to bojovnice.

  • Docházejí síly

Za chvíli jsme vystoupali k hradu Hněvín. Na pěkné výhledy jsem čas neměl. Jen taktak jsem stihnul při objezdu hradu předjet trojici a už se řítím nádherným technickým sjezdem dolů. Hodně pěkný. No a pokračuje to pořád stejně. Jen se po druhé občerstvovačce (31. km) zpod Hněvína přesuneme opět na kopec Ressl, kde nahoru a dolů nakroutíme dalších jedenáct kilometrů. To už proklínám stavitele tratě a mám je za pěkné sadisty. Průměrka klesá na 11,5 km/h a probíhá to tak, že do kopce jedu kašpara, případně tlačím, z kopce zase absolvujeme hupíky a protahujeme se ostrými zatáčkami, takže průměrná rychlost z kopce také nic moc. Kolem 50. km je rozdělení tratí, jsem unavený a dost váhám, než odbočím vlevo a vydám se do dalších stoupání.

  • Vytoužený dojezd

Toužebně si přeji, abych jel aspoň kilometr v sedle. To se mi však daří až po poslední občerstvovačce na 54. km. Tam si dávám naposledy tradiční rozinky a netradičně je zapíjím kolou. Slibují mi tu již jen 11 závěrečných kilometrů, když dle mého kompu by jich mělo být o 4 více. A kupodivu měli pravdu. A navíc už to bylo povětšinou z kopce a i to závěrečné táhlé stoupání zpátky na planinu k hipodromu se dalo zvládnout v dobrém tempu. Do areálu závodiště projíždím brankou 50 metrů za baterkou, kterou doprovází už pár kilometrů Karel Hartl bez přilby. Na posledním půl kilometru jdu před ni a ikdyž těsně před cílem lehce zazmatkuji a nepokračuji po obrátce hned zpátky do cíle, tak se před ní udržím a těsně se vejdu i pod pětihodinovou hranici, v kterou už jsem ani nedoufal.

  • Výsledek a výsledky

Dojíždím v čase 4:58:15 na 147. místě ze 183 mužů, kteří dokončili nejnáročnější 67 km dlouhou trasu. Je to horší výsledek než obvykle, ale to jen svědčí o tom, že tady nejela žádná ořezávátka. Na prvního Pavla Boudného jsem nabral ztrátu skoro 2 hodiny. Oba jsme sice jeli v Mostu poprvé a na devětadvacítce jenže on má letos superformu a já jsem rád, že jsem to ve zdraví dojel. Srovnávat se tentokráte nemohu ani s první ženou Pavlínou Šulcovou (3:42:20), která s přehledem porazila své soupeřky – druhá Karolína Kalašová dojela 23 minut za ní.  Kompletní výsledky naleznete zde.

  • Co říci závěrem?

Závod to byl naprosto parádní. Extrémní, ale parádní a tak pořadatelům odpouštím i dlouhé fronty na jídlo. Stravenku jsem nakonec ani nevyužil a odjel bez čekání domů, ale za rok jsem tu určitě zase.


PS: Kamarád Honza z Pekáče (dojel čtvrthodinku po mě), mně dodatečně líčil, že dříve se jely ty dva kopce dvakrát a délka byla přes 100 km, prý nechápe, jak to dokázal ujet.

 

Pavel Macháček

Diskusní fórum pro: "Extrémy v Mostu"

Názor Autor Datum a čas
V diskuzi zatím není vložen žádný příspěvek.

Související články

Žádné související články

Související publikace

Fotogalerie

Žádné fotogalerie

Reklama



Tipy pro Vás

Galaxy série
 
SHOCart liga - seriál MTBO závodů pro veřejnost
 
Kolo pro život
 
Your Maps
 
FOR BIKES - veletrh cyklistiky Praha
 
BikersStickers.com
 
Locus - nejlepší mobilní aplikace s mapami SHOCart
 
Nanoprotech

Partneři

SHOCart - outdoorové mapy všeho druhu Cykloturistika Acepac - bikepacking equipment Česká Mountainbiková Asociace Rychlebské stezky Cyklisté vítáni - síť certifikovaných zařízení pro cyklisty

Najdi tip na výlet

v turistické oblasti
podle průchozího místa
podle typu aktivity

Kalendář

Reklama





Copyright 2007 - 2026 Cykloserver.cz |