Česká verze English version
Cykloserver.cz

Aktuality

Vzpomínky na loňský Sudety MTB Challenge - závěr

25.7.2011 10:55

Ve finální etapě Polsko-Českého závodu Sudety MTB Challenge jsem se znovu zmáčknul, abych se pokusil vejít se do první padesátky. To se sice nepodařilo, za to se podařilo nacvičit specifický styl jízdy na Ruprechťáka, zhlédnout kombinaci polského Yoyo bandu a Michala Tučného ale hlavně spatřit cíl mého prvního etapového závodu skoro bez újmy na zdraví.

Bookmark and Share

  • Den šestý: Gluszyca – Lázně Kudowa

Dnes se jede etapa, která nevypadá nijak zákeřně. Pojede se sice 73 km s převýšením 2100 m, ale bude hodně silnic a prý je tam i jedno zjednodušení, jelikož pršelo a v tom bahně bychom se takhle ke konci zbytečně trápili. Máme radost, že o nás mají organizátoři takovou starost a pilujeme naposled startovní taktiku. Každý už má nějaký ten trik v rukávu. Například objevuji trik jednoho borce značit si umístění občerstvovaček na sebe. Dokonce se spletl a musel škrtat.

Já naopak takticky skoro nic nedělám a trnu, zda mi to dnes pojede nebo ne. Nicnedělání je nakonec asi nejoblíbenější taktika před startem. Vzniká dojem, že jsou všichni relaxovaní, a že nedojde k žádným wattům. Nicméně dnes čtvrt hodin před startem se začne na trávníku u startu rozjíždět pár borců ze špičky pelotonu. Pochopím, že zde asi ještě o něco půjde, že se bude ještě bojovat. Jisté je, že týpka na čtyřkolce, který stíhá projet místní plátek, než se postaví před pásku jako zaváděcí vůz, to naopak vůbec nevzrušilo.

Je tu poslední start a ulevuje se mi, když zjišťuji, že mi to dnes pojede. Včera to byla opravdu jen dočasná krize, a zas můžu závodit. Dávám do toho všechno a snažím se od začátku. Je to hned do kopce a hned to takového kultovního. Ruprechtický Špičák je stojka, která opravdu nejde vyjet, musí se lézt a i to občas moc nejde. Kdo tlačí kolo, díky geometrickým zákonům má ruce vysoko nad sebou, že kolo v podstatě zvedá. Od doby, kdy tudy projíždělo Loudání 2010 se této technice říká "na Ruprechťáka".

Z Ruprechťáka se jede podobný sklon dolů a potom jsou tam ještě dva podobné kopečky, i když kratší. Nahoru je to o nervy, dolů naopak zábava na předním kole. Všichni mají radost, že i poslední den mají šanci si něco přerazit, ale pokud se nemýlím, nikomu se to nepodaří.
Po stojkách se jede převážně podél českopolských hranic kolem Broumova, kde to hodně natřásá po kořenech. Právě někde tady jsem se vloni vyndal a naštípl si klíční kost, kterou mi v Broumově museli rentgenovat, a tak si dávám velký pozor. I díky tomu si všímám zajímavostí kolem, například, že je zde kvantum velkých mravenišť a pak Dívčí kámen, který se tak prý nejmenuje náhodou.

Později sjíždíme do údolí a dál do Radkówa jedeme po rozbité silnici. Daří se mi získávat pozice, přestože táhnu za sebou pár snaživců. Nechtějí totiž střídat a později je i trhám. Získávám i ve výjezdu na Machovský Kříž, který se jede v opačném směru než při partnerském závodu Rallye Sudety, a znalci ví, že je to výzva. Nahoře ale uhýbáme do polského národního parku pískovcových skal, kde se ještě potrápíme s mírně techničtějšími cestičkami. Už se mi nedaří získávat pozice. Jel bych sice rychleji, ale mám šíleně odřený zadek, doufám, že z toho nebudou trvalé následky. Jak na to nadávám, tak mi to na síle taky nepřidá.


Vysvobození se blíží. Sjíždíme do Lázní Kudowa. Je tam tedy ještě krátké stoupání po kostkách, kde se mi daří nafotit českou závodnici, která bude v cíli vyzvána na bednu, ale potom už následuje finální úsek.

Sjíždíme řádně omlíkovaným parkem lázeňského městečka včetně několika pasáží po schodech, které ani nedávám. Dávám si radši poslední chlebíčky a pivo v cíli, protože jsem rád, že to všechno končí a já přežil. Bylo to tedy těžké, hlavně předposlední den, kdy jsem přidal víc jak hodinu ke svému normálnímu času. Ale přežil jsem všechny nástrahy trati a všechny pasti organizace jednoho z nejlevnějších a zároveň nejtechničtějších etapáků v Evropě.


Vyhlášení celkových výsledků je až trochu později, tak se stíhá vše umýt a zabalit. Po sprše v bazénu, kam lezeme zadním vchodem, máme přichystanou luxusní večeři v místní restauraci, ačkoliv překvapením je, že dostáváme české jídlo od českých kuchařů. Čekám na finální ceremoniál, před kterým na pódiu vyhrávají místní kříženci Michala Tučného a Yoyo Bandu. Přiláká to plno důchodců, kteří jsou zde v lázních, a tak vyhlášení výsledků probíhá za potlesku většího davu, než je zvykem.

Před tím, než mne jeden ze závodníků hodí přes kopec do Duszniki Zdrój, na start celého etapáku, kde mám auto, zkouknu vylepené výsledky. Tak do první padesátky jsem se nedostal, ale do první půlky ano. Zvlášť pokud se započítá těch pár borců, kteří nedojeli. Není to zázrak, ale dával jsem natolik, že můžu s jistotou říct, že vím, o čem etapový závod je. Je to tedy hlavně o tom ježdění, no to jo :-).

 

Václav Brož

Diskusní fórum pro: "Vzpomínky na loňský Sudety MTB Challenge - závěr"

Názor Autor Datum a čas
RE: Vzpomínky na loň... david 1. 8. 2011, 11:24
RE: Vzpomínky na loňský Sudety MTB Challenge - závěr
ahoj, parádní počtění, loni jsem to tak jel, ale bohužel nedokončil je to fakt mazec no nezbývá než potrénovat a vrátit se:-)

Fotogalerie

Žádné fotogalerie

Odkazy

Reklama



Tipy pro Vás

Galaxy série
 
SHOCart liga - seriál MTBO závodů pro veřejnost
 
Kolo pro život
 
Your Maps
 
FOR BIKES - veletrh cyklistiky Praha
 
BikersStickers.com
 
Locus - nejlepší mobilní aplikace s mapami SHOCart
 
Nanoprotech

Partneři

SHOCart - outdoorové mapy všeho druhu Cykloturistika Acepac - bikepacking equipment Česká Mountainbiková Asociace Rychlebské stezky Cyklisté vítáni - síť certifikovaných zařízení pro cyklisty

Najdi tip na výlet

v turistické oblasti
podle průchozího místa
podle typu aktivity

Kalendář

Reklama





Copyright 2007 - 2026 Cykloserver.cz |