Již 19. ročník extrémního závodu tříčlenných štafet Bobr Cup 2013 přivítal tuto sobotu v Litovli všechny adrenalinem postižené sportsmany z dalekého okolí. Tento „zavírák“ sezóny je „závod, který se nevzdává“. Na start tohoto kultovního závodu se letos postavilo parádních 287 týmů. Velmi mě potěšilo, že kromě nás, bezejmenných borců z bezejmenných končin, závod přilákal i opravdové velikány. Kdo letos dorazil na Bobr Cup, měl unikátní možnost sledovat nádherný souboj skutečných bikových titánů, kterými jsou Jarda Kulhavý a Jan Škarnizl. Za celkově třetí tým dorazil také Jan Hruška. Zkušený matador tempo mladších kolegů dlouho nevydržel. Své pocity popsal velmi trefně takto: „Cítil jsem se, jako když jsem nasedl do pendolina s lístkem do lokálky". Upřímně řečeno, podobné pocity velmi důvěrně znám. Ale přesto nasedám do pendolina každoročně znovu a znovu i když ten můj vláček se plahočí do kopce kdesi v dáli.

mokrý souboj Kulhavý - Škarnitzl
Výkonnostní úroveň zúčastněných týmů je rok od roku znatelně vyšší. Týmy často volí lehce humorné názvy. Ale vězte, že za žertovnými názvy typu „Pocemkamdeš“, „Jednou fakt vyhrajem„ nebo „Pozdní sběr“, se s největší pravděpodobností skrývají borci nejtvrdšího kalibru. O tom jsme se již záhy měli možnost přesvědčit a náš nadšený tým dostal znovu celkem slušně zabrat.

Ruda na muldě
Jen pár minut po znělce tradičního startovního songu z Posledního Mohykána, se klikatí had běžců s živlem k prvnímu říčnímu brodu. Po důkladné očistě v ledové vodě absolvují běžci 15 km po lesních a polních cestách. Poté putuje ohlodaný štafetový kolík do tlapy bajkera. První část 25-ti kilometrové trasy se tváří pohodově a sjízdně, nabízí šanci nahnat časové rezervy. Po průjezdu dálničního podjezdu už trať nabírá grády. Suchý kompaktní povrch letos umožňoval sáhnout do vlastních rezerv a vyjet stoupáky jindy nejetelné. Skvělá příležitost na výrobu zásoby adrenalinu se bajkerovi skýtá ve vypečeném sjezdu, trefně nazvaném „Velká závrať“. Tento dechberoucí terénní zlom nabízí ochutnat i na bajku pocity dostupné běžně pouze na rogalu v poslední fázi přistání…

skluzem k cíli
Další atraktivní pasáže čekají pod Templem. Brod byl osvěžující jako vždy. Technický sjezd skalnatým žlebem z Chrámu přátelství je další kvalitní fabrikou na adrenalin. Následuje posledních pár výjezdů a finiš „hanáckým single trailem“. Ještě pozor na malé překvápko ve formě nečekané pasti na mamuta. Terénní propadlina se mi jeví rok od roku hlubší a hlubší. Ale kolo je famózní věc, jak známo, bez exaktních limitů. K samotnému cíli stačí překonat už jen poslední osvěžující brod. Hladina letos sahala průměrným bajkerům jen do pasu, takže od pořadatelů dostala žertovný přívlastek „kotníkový“. Nebýt tu ten časový pressing před cílem, člověk by se tu vydržel ráchat celé hodiny. I tohle pohůdkové místo však umožňuje chytnout na poslední chvíli nějaké ty křeče v protějším břehu. Tady už zbývá k předání štafety jen, co by kamenem dohodil. Takže je třeba ještě jakkoliv přeplazit tento malý kousek a vtisknout štafetový kolík do dlaně nažhaveného kajakáře.
Divoká voda začíná během na 400 m, skokem do chladivé řeky, přeplavením a naloděním se z protějšího břehu. Trať má 6 km a je zpestřena závěrečným skokem z rampy, přičemž vyvláčet loď na rampu, je po té štrece opravdu úctyhodný výkon. Bobr Cup je pro nás každoročně výborná příležitost se totálně zrušit, vyrobit si nějaký ten adrenalin a hlavně se ubezpečit, že podobně švihlých lidí je pěkná spousta, že v tom prostě nejsme sami…

Cykloserver Team for you
Všudypřítomní diváci opět trpělivě vyčkávali u osvědčených brodů a sjezdů na jakékoliv extrémně napínavé okamžiky. Celý závod provázela výborná atmosféra. Diváci i závodníci byli letos opět naprosto nadšení z bravurní organizace závodu. Přestože jednotlivé úseky nejsou nijak extrémně dlouhé, umožňují každému pořádně si „hrábnout“ a hlavně okusit týmového ducha a spoustu zábavy s přáteli. Pokud se jednou rozhodnete postavit s dalšími podobně „postiženými“ extrémisty na start, vězte, že vás Bobr Cup chytne a za rok tu s námi budete zas…
KEEP BOBRING!
Ruda Růžička
& CYKLOSERVER team
Foto: Niky Paulíčková
















