Hrubý Jeseník

Druhé nejvyšší pohoří České republiky leží v nejsevernějším cípu Moravy a Slezska, kde krajině kraluje majestátný Praděd. Spolu s Králickým Sněžníkem je Hrubý Jeseník jediným moravským pohořím, jehož vrcholy dosahují nad hranici lesa. Na jesenickém hřebeni můžete obdivovat rozsáhlé alpínské tundry s mrazovými sruby a unikátními rostlinnými a živočišnými druhy. Hlavní hřeben Hrubého Jeseníku vede od Ramzové po Skřítek a přerušuje jej jediný silniční průsmyk, Červenohorské sedlo. Dramatickou krajinu Jeseníků vytvarovaly dávné ledovce, které zde vytvořily ledovcové kary, hluboká údolí a kotliny s horskými botanickými zahrádkami a rašeliništi. Pro Jeseníky jsou také typické četné vodopády, známou lokalitou plnou vodopádů je údolí Bílé Opavy, kde nejkrásnější horská bystřina Jeseníků vytváří v hlubokém kaňonu soustavu kaskád a vodopádů, z nichž nejvyšší měří osm metrů.Pohoří leží v chráněné krajinné oblasti Jeseníky, která byla ustanovena roku 1969. Mezi nejcennější rezervace patří Praděd, Rejvíz a Šerák-Keprník, která je zároveň nejstarší moravskou rezervací – byla založena v tehdejším panství Lichtenštejnů již v roce 1903. Pro botanickou pestrost se také Jeseníkům přezdívá „zahrada Moravy“, jen ve Velkém a Malém Kotli bylo evidováno téměř pět set druhů kvetoucích rostlin.

Turistika

Nádherná příroda Jeseníků odedávna do hor přitahovala poutníky. Za počátek historie turistiky v oblasti je považován rok 1881, kdy ve Frývaldově (dnešním Jeseníku) vznikl Moravsko-slezský sudetský horský spolek. První ryze turistická chata byla postavena roku 1887, jmenuje se Švýcárna a turistům slouží dodnes. Mezi nejoblíbenější turistické cíle patří vrchol Pradědu, údolí Bílé Opavy nebo rezervace Rejvíz s mechovým jezírkem. Technickou zajímavostí je unikátní přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně. Na hřebenech Jeseníků najdeme mnoho pramenů, asi nejznámější z nich je Vřesová studánka pod Červenou horou, která se dokonce stala poutním místem.

Cyklistická trasa

Hřebenovka Hrubého Jeseníku je pro cyklisty z velké části uzavřena, jediný sjízdný a legální úsek na hlavním hřebeni vede z Červenohorského sedla na Švýcárnu a přes Praděd k Ovčárně. Výjezd z Černavy na Šerák je na mapách sice značen jako cyklotrasa, jedná se ale o technicky velmi těžkou cestu, proto ji také z trasy vynecháváme. Cyklistická varianta Severní stezky tak vede z Ramzové na Obří skály s hezkou vyhlídkou, objíždí masiv Keprníku z východní strany a přes Filipovice stoupá na Červenohorské sedlo. Odtud vede po modré cyklotrase na Švýcárnu (možnost ubytování), dosahuje vrcholu Pradědu a přes Ovčárnu klesá kolem Karlovy Studánky do Malé Morávky. Odtud stoupá lesními svážnicemi do cíle v sedle Skřítek. Cyklistická varianta měří 78 kilometrů a její absolvování vyžaduje jeden až dva dny.

Více informací:

Kniha a průvodce: Severní stezka - Českem od západu k východu

https://viaczechia.cz/