Pokud se v českých luzích a hájích vyskytuje místo, kde jste ještě určitě nebyli, je to velmi pravděpodobně kraj na pomezí Šumavy a Českého lesa. Pokud jste unaveni davy lidí, ať už v práci nebo v rámci každodenního rodinného kolotoče, tady si od nich zaručeně odpočinete.

Nedaleko jihočeské Kdyně směrem k německé hranici narazíte na městečko Všeruby. Krčí se nad velikým rybníkem v údolí Všerubského průsmyku, nejnižší sníženiny (508 m n. m.) v hlavní ose šumavské soustavy, která odděluje Šumavu od Českého lesa. Již od dávnověku tudy procházela obchodní cesta do Regensburgu a i dnes se tudy pohodlně dostanete do Bavor. Jinak nenápadnému městečku dominuje nedávno opravený barokní kostel sv. Michala ze 17. století, na jehož schodiště ve věži byla prý použita umrlčí prkna z okolí. Před kostelem se nachází pamětní deska na počest pobytu spisovatelky Boženy Němcové v letech 1847-1848. Městečko skýtá několik možností k občerstvení i k ubytování, certifikaci Cyklisté vítáni však má až jeden penzion v nedaleké Kdyni.
Je tady krásně, ale není proč dále otálet a vyrážíme směrem k česko-německé hranici. Tady se napojíme na vojenskou zpevněnou cestu z dob „železné opony“, tzv. signálku. Přímými řezy prochází tahle asfaltka krajinou podél hranice, jakoby nerespektovala přirozené linie lesů a luk. Dvacet let normálního života je ale na krajině již znát. Louky jsou pokosené, pole obdělaná, jen ty usedlosti a statky na bavorské straně jsou zatím takové upravenější. Na české straně vidíme v mapě jména vesnic s přídomkem „bývalá“, k nimž korespondují houštiny, zarůstající již jen kontury základů někdejších stavení. Bývalá Švarcava, bývalé Sruby, Fleky. Všude úžasné očišťující liduprázdno, ať sem zavítáte na podzim nebo uprostřed července. Přítomnost člověka dokazují jen stáda krav, všudypřítomné balíky slámy a kilometry elektrických ohradníků. Je proto dobré se předzásobit tekutinami, na hospodu tady opravdu nenarazíte.
Od Liščího potoka až po silnici ze Svaté Kateřiny jsme skoro nepohnuli řídítky, přichází však změna. Cedule upozorňuje na vjezd do chráněné krajinné oblasti Šumava a signálka se začíná kroutit do údolí Chodské Úhlavy. U krásného malovaného hraničního kamene vojenskou zpevněnku opouštíme, trocha přírodního povrchu nezaškodí. Červená značka nás vede kousek údolním lesem podél Úhlavy a zpět na kopec do Svaté Kateřiny. Po výšlapu dáte určitě zavděk občerstvením v hospodě, a hele, jsou tady i lidé. Trochu jsme si odvykli.
Kurs obracíme opačným směrem, tedy na severozápad. Opuštěnou okreskou došlapeme k osadě se zajímavým názvem Červené dřevo. Za první republiky byla víska známá jako Rothenbaum. Pojmenování získala údajně podle stromu, jehož kmen vydlabal pastýř z nedalekých Fleků, vnitřek nabarvil červeně a do otvoru vložil mariánský obrázek. V 17. století zde postavili kostel, pod jehož oltářem vyvěral pramen. Po odsunu obyvatel po válce ves zanikla a z kostela zůstaly základy, které jsou dnes pietně zrestaurované.
Pokračujeme po červené značce na Medvědí vrch. V lesním stínu si můžeme odpočinout u poutní kapličky Svatého Bernarda nebo na nedalekých posvátných kamenech, dokládajících kdysi živou historii kraje.
Zpět do Všerub nás dovede Šumavská cyklistická magistrála, jinak cyklotrasa č. 33. Komu se zastesklo po tichu a klidu pohraničí, může za Pláněmi odbočit doleva a údolím Kouby se vrátit na signálku. Do Všerub to pak bude mít jen nějaké čtyři kilometry.